V lednu minulého roku zveřejnil britský deník The Telegraph seznam předpokládaných lékařských objevů roku 2009. Bylo mezi nimi například nové poznatky o chřipkových virech, které by pomohly vyvinout účinnější obranu před touto chorobou. Anebo pokračující výzkumy noroviru, který vyvolává prudké průjmy.
Podívejte se, jaké lékařské objevy se v uplynulém roce skutečně odehrály:
Nová léčba artrózy
V dubnu představili lékaři u univerzity v Göttingenu svůj převratný objev, který by mohl velmi ulevit nemocným s artrózou. V poškozených chrupavkách nalezli totiž buňky, které jsou pravděpodobně schopné opravit nemocnou tkáň.
Artrózu doposud lékaři neumí vyléčit a u pacientů v pokročilejších stádiích připadá v úvahu jen výměna kloubu za umělý. Nově objevené buňky produkují náhradní tkáň podobnou chrupavce a mohly by být nadějí i pro nemocné s artrózou v pozdějším stádiu.
Nový lék na srdeční arytmii
V srpnu byl na kongresu v Barceloně představen lék, který umožňuje po padesáti letech průlom v léčbě srdeční arytmie. Jde o lék na její nejčastější formu, tedy fibrilaci síní, kterou trpí přibližně šedesát milionů lidí na celém světě.
Nemocní dosud museli užívat léky proti srážení krve, které jsou však spojeny se spoustou omezení v jídle. Nový lék by měl nejen odbourat tato omezení, ale pokud se potvrdí výsledky doposud provedených studií, jeho účinnost by měla být mnohem větší než dosud používané medikamenty.
Zmapování struktury genomu viru HIV
Na začátku srpna vyšel v magazínu Nature článek, podle nějž se americkým vědcům z North Carolina University podařilo rozluštit kompletní strukturu genomu viru HIV. Šlo o vůbec první případ, kdy se odborníkům podařilo sestavit celkovou mapu tohoto devastujícího viru.
Jde o zcela zásadní objev, který by mohl pomoci vyvinout nové a účinnější léky proti AIDS, ale i dalším onemocněním. Díky nové chemické metodě mohli vědci odhalit architekturu genomu viru a nově odhalit i některé jeho funkce, které zodpovídají za to, že jej tělo nerozezná.
Nový zabijácký virus
V září byl v jižní Africe byl objeven nový virus podobný ebole. Jde o virus, který způsobuje krvácivou horečku zabíjející osmdesát procent nemocných. Nemoc je doprovázena horečkou, bolestí svalů, vyrážkami, průjmem a ve finále selháním životních orgánů. Virus odborníci pojmenovali Lujo (podle prvních slabik míst prvního výskytu: Lusaka a Johannesburg) a je podle nich podobný viru Lassa.
Původce nákazy je zatím neznámý, je však pravděpodobné, že se šíří krysími výkaly. Šíření viru vzduchem nebylo prokázáno, avšak už je jisté, že k nákaze dochází přímým kontaktem s tělními tekutinami nemocného.
Objev genetické příčiny Alzheimerovy choroby
V září zveřejnila britská stanice BBC zásadní objev britských a francouzských vědců. Po šestnácti letech výzkumu se jim podařilo objevit tři geny zodpovědné za vznik obávané Alzheimerovy choroby. Jejich objev mění zásadně směr zkoumání choroby i vývoj léků na toto onemocnění. Doposud byla totiž známá pouze souvislost Alzheimerovy choroby s jediným genem. Nyní k němu vědci "přidali" další tři.
Přenos rakovinných buněk z matky na dítě
V říjnu informoval deník The Guardian, že britští a japonští vědci potvrdili přenos rakovinných buněk z matky na plod. Stalo se tak u osmadvacetileté Japonky a případ popřel dosavadní teorie o tom, že nádorové onemocnění se z matky na plod nepředává.
Po důkladné analýze je nyní zřejmé, že existují případy, kdy rakovinné buňky projdou placentou do plodu, aniž je imunitní systém rozpozná a zničí. Matka trpěla leukémií už v průběhu těhotenství, u její dcery se rozvinula krátce po porodu.
Genetická analýza, kterou provedl britský onkolog Mel Greaves s kolegy, potvrdila, že leukemické buňky matky i dítěte obsahují stejnou genovou mutaci. Šlo o zmutovaný rakovinný gen (BCR-ABL1), který ale není dědičný, a holčička je tak musela získat od matky.
Rozluštění genomu dvou nádorových buněk
Jen před několika týdny informoval magazín Nature o úspěchu britských vědců, kterým se podařilo rozluštit kompletní genetickou informaci rakovinných buněk hned u dvou zhoubných nádorů: rakoviny plic a kožního maligního melanomu.
Podle jejich zjištění se v genomu rakovinné buňky plic nachází třiadvacet tisíc mutací, u melanomu je to potom třiatřicet tisíc mutací. Jde o objev, který by mohl přispět k vývoji nové terapie bez vedlejších účinků. Kromě toho vědci mohou nyní sledovat vliv rizikových faktorů, které se na tumoru odrazily dávno předtím, než se stal viditelným.
Nové léky proti HIV
V polovině prosince zveřejnili čeští vědci v magazínu Journal of Medicinal Chemistry svůj objev, který skýtá naději nemocným AIDS. Jde o objevení sloučenin boru, vodíku, uhlíku a kobaltu, zvané metalokarborany, které působí na bílkovinu zodpovědnou za množení viru HIV.
Metalokarborany představují šanci pro ty nemocné, u kterých se v důsledku neúplného potlačení množení viru vyvinuly takzvané rezistentní formy, proti nimž jsou doposavad užívané léky neúčinné.
Účiněk metalokarboranů není sice tak silný jako u klinicky užívaných léků, ale je účinný i v případě rezistentních variant viru. Na výzkumu se podílel tým vědců ze tří ústavů Akademie věd ČR, z pražské Vysoké školy chemicko-technologické a univerzity v Heidelbergu.
