"Víte, kolikrát jsem za tu dobu doma slyšela historku o známém fotografovi, který dělal snímek jedné mé kolegyně před starou oprýskanou zdí? A jak potom řekl, že když fotografie vyvolal, tak ta oprýskaná zeď vedle ní vypadala jako novostavba?"
Petra ovšem vypadá velmi dobře. Říká, že její život změnila autohavárie v roce 1996, po které měla třináct měsíců vážné zdravotní potíže. "To bylo něco jako osvícení, něco jako facka. S ním přišel konec urputnosti. Začala jsem doopravdy žít."
Žije zdravě, cvičí, nebere koncerty za každou cenu a nevnucuje se za každou cenu do televize ani do společenských časopisů. "Trému mám na pódiu pořád, někdy i strach. Já, kdysi proslulá svým sebevědomím! Čím je člověk v naší branži starší, tím větší má obavy, že si zadá, že se mu něco nepovede, že lidi zklame a zkazí si jméno, které si budoval několik desítek let."
Jak se z Jany stala Petra
Jana musela být v začátcích hodně oprsklá dívčina. S patnácti kily navíc proti své dnešní váze, příšernou kabelkou a socialisticko-vesnickým oblečením si děvče z podkrkonošských Sekerkových Louček myslelo, že velkoměsto před ní klekne na kolena. Když jí při prvním angažmá v Semaforu přinesl Ferdinand Havlík písničku, vlastně první, kterou kdy pro ni někdo napsal, řekla mu, že to není nic extrovního. Když jí, úplné elévce, brzy potom nabídli, aby u Karla Gotta zpívala s Jitkou Zelenkovou sbory, odmítla.
"Já ho tenkrát vůbec nebrala. Můj pubertální ideál byl Vašek Neckář. Měla jsem jeho obrázek nad postelí a sešit plný jeho písní. A žárlila jsem kvůli němu na Vondráčkovou. A pak se mi líbili Karel Kahovec, Petr Novák a Láďa Klein."
Drzá vesničanka dostala v Praze druhé poloviny sedmdesátých let tři tvrdé lekce. V Semaforu jí Jiří Suchý změnil jméno, aby se nepletlo se stejným jménem zpěvačky z šedesátých let. Z Jany Petrů se stala Petra Janů - a tak ji známe dodnes.
Kapky dostala od náročného režiséra Jiřího Císlera, který ji po každém představení trápil otázkou, zda by se nechtěla raději vrátit do Tepny Náchod.
V tom ostatním ji týral manažer Michal Zelenka. "Tak dlouho mi vykládal, co a jak dělám špatně, až jsem jednoho dne zjistila, že u něj bydlím."
Zelenka jí pomohl s nastartováním sólové kariéry a nasměroval její hudební styl. "Se Zdeňkem Rytířem jsme obdivovali její tři oktávy. Měla hlas jak zvon. Ale v oblasti melodických balad bylo obsazeno. Jasně, uděláme z ní rockerku, říkal tehdy Zdeněk. Něco jako českou Suzi Quatro. A až bude slavná, tak s ní zahneme do salonu." V hudebním slangu té doby slovo salon znamenalo něco jako střední proud.
Manžel, "oběť" režimu?
Alba Motorest a Exploduj otřásla tehdejší oficiální hudební scénou. Petra se svou kapelou bourala sály.
A sbírala maléry.
"Československo bylo zemí, kde vládli okresní tajemníci a stačilo málo, třeba šaty, které se nelíbily paní tajemníkové, a byl průšvih, možná i nějaký zákaz. Dodnes mám schovanou stížnost z kulturního odboru OV KSČ z Kutné Hory: Zpěvačka vystoupila v našem městě bez podprsenky (pod tílkem), což mezi mládeží způsobilo zmatek a chaos."
To se stalo v roce 1979. Už dva roky předtím umělci podepisovali Antichartu. Petře Janů se to vyhnulo. "Ne, že bych byla tak statečná, ale kupodivu to po mně nikdo nechtěl."
Neobjevovala se dokonce ani na festivalech politické písně. "Tam jsem taky nikdy nezpívala. Vždycky se našla nějaká výmluva. Ale jednou už to nešlo. Tak se Michal obětoval a domluvil na ten termín naší svatbu. Pragokoncert to vzal."
Takže Zelenka je díky tomu oběť komunistického režimu?
"Někdy mi to taky říká. Ale jinak jsme harmonický pár. Když jsem si při autohavárii rozlámala levou nohu, tak se aspoň sekl sekyrou do pravé."
Čtyřiadvacetileté manželství zpěvačky a manažera je považováno za jednu z největších rarit českého showbussinessu hned vedle Gottova staromládenectví.
"Zahnutí do salonu" přišlo v roce 1985. Petra tehdy z nevysvětlitelných důvodů nesměla rok do rozhlasu a televize. Najednou dostala šanci vystoupit s něčím umírněným v pořadu Možná přijde i kouzelník. Volba padla na skladbu dnes už zapomenuté italské zpěvačky Loretty Goggi s názvem Maledetta primavera, český text se jmenoval Moje malá premiéra.
|
Zlatý slavík a Petra Janů | |
| 1977 | 1. Zagorová, 2. Vondráčková, 3. Janů |
| 1978 | 1. Zagorová, 2. Janů, 3. Vondráčková |
| 1984 | 1. Zagorová, 2. Vondráčková, 3. Janů |
| 1985 | 1. Zagorová, 2. Janů, 3. Janků |
| 1986 | 1. Bartošová, 2. Janů, 3. Zagorová |
| 1987 | 1. Janů, 2. Bartošová, 3. Basiková |
| 1988 | 1. Janů, 2. Bartošová, 3. Janků |
| 1989 | 1. Janů, 2. Bartošová, 3. Tanja |
| 1990 | 1. Bartošová, 2. Janů, 3. Tanja |
| 1991 | 1. Bartošová, 2. Basiková, 3. Janů |
Z téže doby pochází i její nejneobvyklejší dílo. Skladatel Zdeněk Merta absolvoval konzervatoř čtyřmi zhudebněnými básněmi Mariny Cvetajevové pro smyčcový kvartet. Místo operní pěvkyně angažoval Petru Janů. Tak si zazpívala s Kocianovým kvartetem.
Desetiletí muzikálů
Petra Janů zpívá ze zásady živě. Na playback jen výjimečně. Zastává názor, že i horší výkon je přijatelnější než předstírat zpěv na záznam z CD. Její koncertní provedení písní George Gershwina s velkým symfonickým orchestrem v Rudolfinu v roce 1995 bývá považováno za jeden z vrcholných výkonů v historii domácího popu.
"Po listopadu 1989 bylo takové období, kdy o ten typ popu, který jsem zpívala, nebyl nějakou dobu zájem. Bolelo to, ale mělo to i příjemné stránky. Najednou jsem mohla dělat hudbu, kterou bych si předtím nemohla dovolit, protože obecenstvo ode mne čekalo něco jiného."
Její "salon" se v devadesátých letech zaplnil muzikály. Po průkopnické inscenaci Bídníků z roku 1992, v nichž také zpívala, vzala roli královny v Ledeckého Hamletovi a rybářky v obnovené inscenaci Landova Krysaře. Muzikálové melodie zpívala i na nedávném turné po Japonsku. Teď ji čeká hospodyně v novém Ledeckého muzikálu Galileo.
"Když jsem byla malá holka, chodívala jsem u nás v Loučkách s kamarádkami na nádraží a dívala se na ujíždějící vlaky. Hrozně jsem toužila odjet s nimi někam do světa, někam za opravdovým životem a slávou. Patnáct let potom jsem trávila své třicáté narozeniny s Modrým efektem v Ulan Ude na mongolsko-ruské hranici. Letos to bude o něco víc, ale zato v teple. No, není to dneska lepší?"
|
Nejprodávanější desky Petry Janů | |
| 1. S láskou má svět naději (domácí i zahraniční verze) | 400 000 |
| 2. Nejslavnější filmové melodie | 150 000 |
| 3. Exploduj | 120 000 |
| 4. Už nejsem volná | 120 000 |
| 5. Jedeme dál | 100 000 |
| (Album Jedeme dál, natočené s Olympikem, nemělo na pokyn z ÚV KSČ dotisky povoleny, neboť tehdy byl v nemilosti Petr Janda.) | |
 Zpěvačka Petra Janů a manželka Jana Kačera Nina Divíšková si prohlížejí cukroví. |
 Zpěvačka Petra Janů hovoří s manželkou Jana Kačera Ninou Divíškovou, obě připravily pro akci Pečeme dětem. |
 Petra Janů |
 Zpěvačka a herečka Petra Janů při on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
 Zpěvačka a herečka Petra Janů při on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
 Zpěvačka a herečka Petra Janů při on-line rozhovoru v redakci iDNES. |
