Brazilská zima se ve středu večer ukázala. Bylo chladno, pršelo, foukal vítr. Diváci se vděčně houpali do melodie „It’s Raining Men“, i proto, aby se alespoň trochu zahřáli.
V nevlídných podmínkách dokázaly české plážové volejbalistky předvést úctyhodný obrat. Ve třetím utkání olympijského turnaje na pláži Copacabana se konečně dočkaly vítězství - a zajistily si postup do play-off. „Necháme tam všechno,“ slíbila Hermannová.
Jak těžký byl zápas s Argentinkami?
Sluková: Po prvním setu jsme mohly být rychle hotové doma. Ale řekly jsme si, že už to nemůže být horší a že chceme ukázat dobrý volejbal. Jestli tohle má být náš poslední zápas na olympiádě, tak ho chceme odehrát se ctí a přiblížit se tomu, co umíme. Bylo to zdravé naštvání společně s frustrací, že to snad není možný, že tohle bude náš konec. Prostě jsme se semkly, zabojovaly a tohle je pro nás cenné, protože to opět byl zápas s nožem na krku. Už jsme se blížily do zhoubného konce a utekly jsme mu.
Barboro, v prvním setu se vám nedařilo, ale pak jste se zvedla. Co tomu pomohlo?
Hermannová: V prvním setu jsem se nemohla najít, sejít se s balonem, udělala jsem hodně chyb a jednoduchých balonů pro soupeřky. Pak jsem si řekla: Takhle ne! Musím všechno změnit. Na lavičce jsme si vyčistily hlavu. Říkaly jsme, že to je nový začátek a bojovaly o každý balon, protože jsme nechtěly takhle skončit.
Už poněkolikáté v letošní sezoně jste zvládly vypjatý rozhodující set. Vyhovuje vám?
Hermannová: Poslední měsíc jsme si prošly tolika vyhrocenými zápasy, kdy jsme měly vykřičník nad hlavou, že skončíme, nebo budeme hvězdy a postoupíme. Určitě nás posílí, když se nám to podaří. Doteď jsme všechny tyhle nože na krku zvládly, takže jsme rády, že jsme toho využily v tomhle zápase. Určitě nám to pomohlo.
Sedí vám situace, kdy ze sebe musíte vyždímat maximum?
Sluková: Evidentně sedí. Není nejsnazší se s tím srovnat, ale když do toho jdeme ve chvíli, že to je buď, a nebo, tak to možná funguje jako spínač, že tam dáme všechno.
Bylo důležité srazit psychiku Argentinek?
Hermannová: Já jsem jim k tomu hodně pomohla, že měly míčů tolik. Nehrála jsem je tak těžké. Jak jsme se zvedly, tak jsem začala hrát razantněji a ne přímo jim do ruky. Spadlo jim sebevědomí, zatlačily jsme je servisem a dokázaly ubránit jejich balony.
Jak se vám hrálo v chladu a dešti?
Sluková: Podmínky byly opravdu náročné, na centrkurtu se to honilo a šlo to ze všech stran. Když ke konci prvního setu začínalo pršet, tak jsem si říkala, že to už je naše apokalypsa tady. Podmínky byly nejtěžší, o to cennější je, že jsme to i za toho větru a deště zvládly.
Co vám dodá vybojovaný postup do play-off?
Hermannová: Sebevědomí. Je lepší jít do dalšího zápasu s výhrou z minulého utkání. Taky je dobré, že jsme to otočily, navíc ze stavu 13:21. To byla nakládačka, ale pak jsme bojovaly jako draci. Určitě nám to dodá energii, i když budeme prohrávat jenom o dva body a můžeme si říct, že to bylo daleko horší a dokázaly jsme to otočit.
Vnímaly jste, že Brazilci za vámi stáli?
Sluková: Bylo tam dost Argentinců a na začátku byli na vlně. Jakmile jsme jim z vlny pomohly, tak i fanoušci se ztlumili a otočilo se to. Jsme rády za každou podporu, bylo tam i pár českých strakatých bund, přišli nás podpořit lidi z českého týmu. Byly jsme v menšině, v početním oslabení, ale přežily jsme to.
Berete tak, že postupem ze skupiny máte splněno a další zápas už bude bonus?
Hermannová: Myslím, že jo. Byly jsme hrozně rády, že jsme sem vůbec postoupily. Mohly jsme skončit v prvním kole ve Stavangeru a nakonec se nám se štěstím a s velkým úsilím podařilo postoupit ze Soči. Už to byl úspěch pro naši dvojici, která je jen rok spolu. Tohle bylo naše přání, postoupit ze skupiny. Uvidíme, co se stane teď. Rozhodně tam necháme všechno, protože víme, že když budeme hrát dobře, tak můžeme porazit kohokoli. Nebo se s nimi alespoň rovnat.
Po prvním zápase si volejbalistky pochvalovaly atmosféru olympijského turnaje:
6. srpna 2016 |
