Jak vám bylo v prodloužení za stavu 2:2?
To jsem se teda pěkně rozklepal. Kluci od jedenácté minuty vypli baterky a vynervovali nás hrozným stylem. A když si to tam Tomáš Vokoun málem prdnul v prodloužení tím odrazem od betonu, nebylo mi hej.
Češi přitom vedli 2:0, všechno bylo na dobré cestě.
Jedenáct minut jsme hráli výborně. Perfektní pohyb, práce dozadu, agresivita, přesilovky... To bylo dobré. Jenže to trvalo moc krátce.
Proč podle vás nastaly komplikace?
Čert ví. Přestali jsme forčekovat, začali jsme propadat. A co bylo nejdůležitější: zatímco my dohráli souboj pětkrát za celý zápas, oni do nás šli tak tvrdě, že jsme tam lítali po čtyřech, po kolenou. Ti nás sestřelili snad patnáctkrát a my jen čuměli.
Jak je možné, že se podobná věc nestane třeba Kanadě, která proti Německu vydržela pořád ve stejném tempu až do stavu 8:2?
To je otázka, na které stojí celý český hokej. Myslím si, že to je naší povahou. V kondici proti Kanadě rozdíl není, je to v mentalitě. Povolovali jsme, povolovali, až byli Lotyši najednou v sedle. A my jsme si je tam posadili sami.
Dají se v málem zpackaném utkání s Lotyšskem najít i pozitiva?
Určitě je potřeba z toho vytáhnout to dobré. Třeba přesilovky v první třetině vypadaly tak, jak by měly. S důrazem a tlakem do branky. K lídrům jistě patří Jarda Jágr, tentokrát toho moc neodehrál a doufám, že bude v pořádku. Vyzdvihl bych výkon třetí lajny s Krejčím a Fleischmannem, hodně dobře zahrál taky Havlát. Jinak to ale stálo za ho...
Může těsná výhra nad outsiderem zafungovat jako budíček?
Asi je to lepší, než kdybychom teď vynášeli tým do nebes po nějaké vysoké výhře. My vyhrajeme zápas se Slovákama a už se mluví o finále, pak prohrajeme s Ruskem a hned nás odepisují. Nakonec vyšlo, že půjdeme na Lotyše a na Finy a každý už nás zase vidí v semifinále.
Takže i proto hráči Lotyše podcenili?
Vždyť jsme to viděli. Až když to bylo dva dva, začali tam kluci najednou létat. My se vždycky semkneme, až když teče do bot. A proto věřím, že Finy uděláme.
Soupeř ovšem bude odpočatý, kdežto čeští reprezentanti budou mít v nohách nečekaně náročný osmifinálový duel.
Samozřejmě ten zápas bere síly, ale já si nemyslím, že by to byl až takový rozdíl. Někdy je zase dobré, když tým hraje a je v laufu, než jen čekat.
Kudy podle vás vede cesta do semifinále?
Určitě přes tvrdý agresivní hokej. Je potřeba se dobře pohybovat a zajistit střední pásmo. To je cesta, která platí na každý tým z Evropy. Tempo a disciplína, žádné zbytečné fauly.
Tahouny mužstva jste vyjmenoval: Jágr, Krejčí, Fleischmann... Kdo má v českém týmu naopak ještě rezervy?
Přidat by měl určitě Polák. Ten je tam kvůli defenzivě a hře tělem a přitom v každém zápase vidím jeho chyby. Roman byl několikrát u takových gólů, kdy se puk motá u branky a pak tam přijede hráč, který to dorazí. Vždyť v NHL patří v téhle činnosti ke špičce. Stejně tak velice zaostává i Kubina. A v útoku mají určitě na víc Erat a Eliáš.