Favorit na olympijské zlato Bauer má problémy. Hledá se elixír

Vancouver (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Jako byste mávli kouzelným proutkem. Lukáš Bauer najednou už nesrší energií, už není samý vtípek. Po úterním kontrolním závodě českých běžců přemýšlel: Proč mi to nešlo?

JE DŮVOD K OBAVÁM? Za hlavu se zatím Lukáš Bauer chytat nemusí, rozpaky tu však jsou. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Doběhl až čtvrtý, za Koukalem, Jakšem a Šperlem. To byla pro favorita olympiády nenormální situace.

"Šlo o jeden těžký výpadek. Předtím měl formu skvělou," tvrdí kouč Miroslav Petrásek.

Co tento výpadek způsobilo? Důvody mohou být tři.

Zaprvé: reaklimatizace po předchozím vysokohorském soustředění v Silver Star.

Zadruhé: ponorková nemoc, která se po třech týdnech pobytu v Kanadě začala šířit.

Zatřetí: skutečnost, že Bauer je startovací a nechal se rozhodit katastrofální úpravou i volbou tratě na kontrolní závod.

Petrásek vybízí ke klidu: "Lukáš by se měl zaměřit na to, aby se dobře najedl a šel včas spát, a bude to dobré." Včera měl Bauer podle plánu tréninkové volno. "Nějakou přemírou tréninku navrch bych teď spíš všechno zkazil," říkal.

Kontrolní závody se uskutečnily v pátém dni po návratu běžců ze Silver Staru. Takové období opravdu může být kritické. "Jde o určitou reaklimatizaci, než si organismus sedne," říká Jaroslav Větvička, šéflékař olympijského týmu. "Říkáme tomu neurohumorální přeladění organismu. U každého se dostavuje v různých dnech."

Změny na sobě pozorovali i další reprezentanti. "Na mě to padlo už v pondělí, to jsem měl krizový den, kdy mě nebavilo nic," říká Martin Koukal. "Sotva jsem lezl a na trénink šel jen z povinnosti." V úterý už vyhrál kontrolní závody.

Také Dušan Kožíšek a Aleš Razým odpovídali na otázky, proč vypadají apaticky, podle rčení "mouchy, snězte si mě". "Snažím se s tou krizí bojovat, nepoddávat se tomu," tvrdil Kožíšek. Razým přiznal: "Na mě už tu padly veškeré psychické a fyzické únavy, nemá už na mě co spadnout."

Zprávy

ve vašem mobilu

Čerstvé informace z her ve Vancouveru najdete ve svém mobilu. SMS a MMS si objednejte ZDE.

Na m.idnes.cz/vancouver poběží zpravodajství pro mobilní prohlížeče. Ráno si můžete zkontrolovat noční výsledky, cestou do práce vám neuteče ani minuta z on-line reportáží.

Více ZDE.

Nabízí se otázka, zda vůbec bylo nutné, aby Bauer startoval v kontrolním klání, které se pak na jeho psychice podepsalo spíš negativně.

"Ale já si chtěl zazávodit," brání se. Petrásek vysvětluje: "Musel jsem ten závod uspořádat kvůli ostatním a nominaci na patnáctku. V sezoně jezdili s výjimkou Lukáše na distanci jen mezi 30. a 55. místem. Potřeboval jsem vědět, jak na tom jsou."

Podle kouče mohlo krizi způsobit i prostředí, kde běžci žijí, a ponorková nemoc. K této variantě se přiklání i Bauerův lékař Koldovský.

Satelitní olympijská vesnice ve Whistleru se nachází stranou civilizace, uprostřed divočiny. "Jsme tu už nějakou dobu a tenhle pionýrský tábor k dobré náladě nepřispívá," říká trenér. "Jsme zavřeni v lese u medvědů. Za chvíli nás možná zavřou támhle nahoře, aby nás nikdo nezastřelil," ukazuje na holý, nejvyšší vrcholek v okolí. "A když chcete jít ven, pomalu abyste si vzali strážce.

Není to jako v Salt Lake, kde jsme byli ve vesnici uvnitř města." Petrásek odjel do civilizace aspoň na oslavu svých narozenin. "Zaplatil jsem ostatním v hospodě piva.

Ale copak můžu závodníky teď poslat do hospody?" Co tedy Bauerovi poradit? "Regeneraci. Masáže, fyzioterapeuta. Ono to přejde," říká Větvička. Nebo ať si Bauer zajde do herny a v počítačových skocích na lyžích zase pobije všechny soupeře.

A hlavně: ať už se konečně začne na olympiádě závodit.

Lukáš tu špatně snáší ponorku, říká bauerův lékař

"Lukáš nikdy nebyl háklivý na návraty z vysokohorského prostředí," tvrdí Martin Koldovský, lékař Lukáše Bauera.

Skutečně? Také loni v Davosu s ním měl velké problémy.
Jenže tehdy byl nemocný, to byla jiná situace. Teď zaklepu na dřevo: Lukáš byl a je zdravý.

I ostatní členové týmu však byli začátkem tohoto týdne poněkud rozhození, nemyslíte?
Jistě, když přijedete z hor, stav organismu se určitým způsobem den co den mění. Ale dodrželi jsme všechny potřebné parametry. Nebyla to na soustředění v Silver Staru ani extrémní výška, jen 1 600 metrů. Strach nemám. Navíc u Lukáše byl výsledek závodu i zkreslený. Měl nominaci jistou, nemusel zajet. Podvědomě to jeho výkon mohlo ovlivnit.

Trenér Petrásek uvažoval, že to mohla zavinit i ponorková nemoc...
To spíš, kluci ji teď trošku mají. To čekání je strašně dlouhé, z komára rázem uděláte velblouda. Také v Silver Staru navíc bydleli v divočině. Někdo to snáší hůř, jiný lépe.

Co tedy poradit Bauerovi? Vypadal v předchozích dnech tak dobře naladěný.
To ano. A najednou tu ponorku snáší strašně špatně. Je navíc pod extrémním tlakem. Ale je už dost starý, není potřeba mu něco radit. Dospěje sám ke správnému řešení.