Co znamená povodeň, ví Ivana Plhalová velmi dobře. Když do Troubek v roce 1997 vtrhla první velká voda, přišla o bydlení a práci. Povodeň zbořila její dům i domek rodičů, v němž měla prodejnu s domácími potřebami.
1997. Troubky na soutoku Moravy a Bečvy se staly symbolem tragických záplav
Teď je paradoxně velká voda jejím zaměstnáním. Obec Ivanu Plhalovou přijala, aby se postarala o výkupy pozemků pod znovu chystanými hrázemi.
„Patřila jsem k té části lidí, kterým se nelíbilo, že se kolem ochrany proti povodním dlouho nic nedělo. K tomu, aby se hráze postavily, mám osobní motivaci,“ tvrdí Plhalová.
Během katastrofální povodně v červenci roku 1997 přišlo v Troubkách o život devět lidí. Sto osmdesát domů spadlo hned, dalších sto padesát musely zbourat bagry. Škody se vyšplhaly na půl miliardy korun.
Plány první hráze zkrachovaly na názoru devíti lidí
Už rok nato se obec snažila prosadit výstavbu ochranné hráze, ale plány ztroskotaly na tom, že ze zhruba 190 vlastníků nechtělo devět lidí prodat své pozemky.
Až na drobná opatření neměla obec s dvěma tisíci obyvatel účinnou ochranu proti velké vodě ani po další povodni, která přišla v létě 2010. Obec dlouho odmítala projekt ohrázování, které navrhlo Povodí Moravy, a připravovala vlastní varianty.
Nakonec a překvapivě rychle se letos v květnu obecní zastupitelé nakonec přeci jen přiklonili k projektu státního podniku.
„Ministerstvo zemědělství si nechalo zpracovat analýzu, zda projekty dosáhnou na dotaci. V našem případě to nešlo. Je rozdíl, jestli máte 350 milionů, nebo ne. Takto máme šanci získat finanční prostředky,“ vysvětlil starosta Troubek Radek Brázda.
Půjde-li vše dobře, začne stavba hrází za čtyři roky
Rozhodnutí dalo věci rychle do pohybu. Ivana Plhalová už několik měsíců prověřuje všechny potřebné pozemky a hledá jejich vlastníky. Povodí Moravy zase aktualizuje projekt. Pokud všechno půjde podle plánů, začne stavba za čtyři roky.
To, že Troubky na výkupy pozemků zaměstnaly jednu ze svých obyvatelek, vítá i Povodí Moravy.
„Věříme, že jednání budou díky tomu úspěšná a lidé z obce budou k této otázce přistupovat zodpovědně. V tom případě by bylo reálné začít s výstavbou ochrany Troubek již v roce 2019,“ uvedla mluvčí podniku Gabriela Tomíčková.
Povodí Moravy počítá s prstencovým ohrázováním celé obce. Kolem Troubek chce postavit dva až tři metry vysoké hráze se čtyřiceti odlehčovacími studnami a přečerpávacími bazény, s jejichž pomocí se obec během povodní vypořádá s prosakující spodní vodou.
Pro stavbu jsou potřeba pozemky od 240 lidí
Ke stavbě hrází je potřeba přesně 355 parcel, které mají 273 vlastníků. Počet lidí, od kterých musí obec pozemky vykoupit, se během let zvýšil ze 189 na 240. Takzvané trvalé zábory se týkají parcel o rozloze přes 121 tisíc metrů čtverečních.
Dalších zhruba 120 tisíc metrů pozemků je potřeba zabrat jen dočasně k tomu, aby se po nich mohla pohybovat stavební technika.
Obec se teď všechny vlastníky chystá oslovit dopisem. S lidmi chce uzavírat smlouvy o smlouvách budoucích. O ceně za výkup pozemků budou zastupitelé jednat v druhé polovině září.
Projektová dokumentace zatím navrhuje 60 korun za metr čtvereční za trvalý zábor, za dočasný pak 35 korun za čtvereční metr.
Jedním z vlastníků, kteří mají v oblasti budoucích hrází nejvíce parcel, je místní velkopěstitel ovoce a zeleniny Miroslav Mlčoch. Podnikatel patří ke kritikům projektu Povodí Moravy, v obci prosazoval přírodě bližší a od vesnice vzdálenější protipovodňová opatření.
Schválenému řešení nechce klást překážky, zároveň ale tvrdí, že musí brát ohled na to, že jeho pozemky slouží k podnikání a živí se na nich desítky lidí.
„Kruhová ochrana je nesmysl, ale když zastupitelstvo rozhodlo, že ji chce, ať ji má. Své parcely potřebné ke stavbě hrází jsem ochoten vyměnit jako celek za jiné. Obec má pozemků vhodných k výměně dostatek,“ říká Mlčoch.
18. května 2010 |
