"Konopí tam bylo velké množství, obrat z jedné sklizně tvořilo 1 100 až 1 200 rostlin. Je to jedna z největších pěstíren na střední Moravě, kterou se nám podařilo odhalit. Byla to velmi kvalitní marihuana, na trhu po ní byla velké poptávka," přiblížil zástupce vedoucího olomouckého policejního odboru Jiří Musil.
Trojici pachatelů, kteří si zázemí pro pěstování marihuany vybudovali v bývalé průmyslové hale v městské části Černovír v ulici Na Sezníku, pozatýkala zásahová jednotka minulý týden.
"Kriminalisté na místě zadrželi dva muže vietnamské národnosti ve věku devětatřicet a pětapadesát let. Ve stejnou dobu byl zadržen v místě bydliště osmačtyřicetiletý muž z Olomouce," upřesnila krajská policejní mluvčí Marie Štrbáková. Právě Olomoučan byl podle výsledků vyšetřování hlavním organizátorem skupiny.
"Všichni tři jsou po rozhodnutí soudu ve vazbě," doplnil vedoucí olomouckého odboru Petr Tománek.
Dvojice mužů z velkopěstírny téměř nevycházela
V tuto chvíli jsou obviněni z nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami, za což jim hrozí pobyt ve vězení v délce dvou až deseti let.
Velkopěstírna konopí v hale |
Jiří Musil přitom nevylučuje, že v tomto ojedinělém případu padnou i další obvinění. Trojici pachatelů jeho kolegové sledovali od letošního jara.
"Specifikem je zde rozsah jejich činnosti, organizovanost a především špičkové technické zázemí," líčí Musil.
Přímo jako pěstitelé v hale pracovali dva z trojice obviněných. Ven téměř nevycházeli, podmínky, ve kterých zde žili, označuje Musil za neutěšené. Kromě samotného pěstování v Černovíře rostliny sušili a dále zpracovávali.
Pěstírna odebírala víc elektřiny než předtím průmyslová výroba
Proměna bývalé výrobní haly na obrovskou pěstírnu konopí podle Musila přišla na více než milion korun.
"Troufám si říci, že marihuanu tady pěstovali ve velkém průmyslovým způsobem. Měli zde i sklad s velmi kvalitním substrátem. Díky špičkové elektrotechnice či zavlažování mohli mít do roka pět až šest sklizní. Když to tak řeknu, ven to vozili po pytlích," shrnul Musil.
Zisky pěstitelů se podle něj pohybovaly v řádech statisíců. Fakt, že šlo o skutečně výnosnou činnost ukazuje i množství spotřebované elektřiny.
"Když tyto prostory fungovaly ještě jako výrobní hala, spotřebovala měsíčně elektřinu za pětadvacet až třicet tisíc korun. Nyní tato částka narostla až na sto tisíc měsíčně. Tento odběr ovšem pachatelé řádně platili. Také to dokumentuje skutečnost, že jejich zisky byly skutečně velké," popsal Musil.
