LG jde však vlastní cestou. Zatímco vize Samsungu počítá se zařízením kombinujícím přednosti flexibilního displeje a dílčích segmentů na zádech telefonu ukrývajících patrně baterie, koncept LG připomíná digitální tlakoměr na zápěstí.
Skládá se totiž z náramku, k němuž je teprve uchycen samotný smartphone. Výhodou této koncepce oproti patentu Samsungu je to, že zařízení lze otočit o 90 stupňů. Přetočením náramku na spodní stranu ruky a následným přiložením k uchu by se s ním tak dalo poměrně pohodlně telefonovat.
Smartphone přitom bude možné snadno přizpůsobit zahnutí náramku, při běžném nošení tak nebude překážet. Z nákresů, jež jsou součástí patentu, přitom nelze vyvodit, jak výrobce docílí prohnutí samotného zařízení. Oproti Samsungu totiž na nákresech LG není patrná členitost zadní strany telefonu.
Koncept LG navíc připomíná spíše přerostlé chytré hodinky. Oproti nim však stejně jako u vize Samsungu bude nutné brát v potaz vyšší hmotnost, což jistě mnohé potenciální uživatele odradí. Nemluvě o tom, že přesvědčit je k upřednostnění chytrých hodinek před těmi klasickými se výrobcům v mnoha případech také nedaří.
Kromě jihokorejských výrobců má k podobnému konceptu nakročeno možná i americký Apple, který také získal patent na flexibilní smartphone (více zde). Jedna z jeho vizí není totiž podle nákresů příliš vzdálena jihokorejským koncepcím „náramkového“ smartphonu, Applu by stačilo jen upustit od snahy uzavírat smartphone po vzoru okenic.
Zda zůstane jen u vize, či se z některého z konceptů stane reálný a v praxi využitelný produkt, ukáže pouze čas.
