Píše se rok 2007 a Steve Jobs na sanfranciském pódiu představuje výrobek, na kterém jeho tým pracoval uplynulé roky. Než ho však ukáže světu, stihne zavtipkovat: na plátně se objeví hudební přehrávač iPod Classic s vytáčecím kolečkem. Obecenstvo se směje, aniž by tušilo, že vize takového produktu byla dlouhou dobu na pořadu dne.
Vraťme se o pár let zpět, do roku 2005, kdy společnost Apple v americkém Cupertinu připravuje mobilní telefon, který vstoupí do historie. Ani šéf firmy Steve Jobs však ještě netuší, jak by měl připravovaný mobil vypadat. Existují dvě varianty: telefon s dotykovým displejem a telefon s vytáčecím kolečkem. Na iPhonu v tu dobu pracují dva týmy, každý z nich se přitom soustředí na jednu variantu telefonu.
Pro nevěřící existuje americký patent z konce roku 2006, který dokazuje vizi mobilního telefonu s vytáčecím kolečkem. Tímto ovládacím prvkem by uživatel projížděl nabídky hlavního menu a podnabídek, vytáčel telefonní čísla, nebo dokonce "vyťukával" slova textových zpráv.
"Příliš to nefungovalo. S kolečkem jsme měli řadu potíží, hlavně když jsme ho zkoušeli přimět, aby umělo vytáčet čísla," vzpomíná v životopisu Steva Jobse Tony Fadell, který stál za vývojem iPodu. "Členové týmu se sice vzájemně přesvědčovali, že lidé přece budou chtít volat hlavně těm, které už mají v seznamu, přitom však věděli, že takhle by to ve skutečnosti nefungovalo," píše se v biografii.
"Po šesti měsících práce na telefonu s ovládacím kolečkem i na telefonu s multidotykovým displejem Jobs svolal své nejbližší spolupracovníky do jednací místnosti, aby se rozhodli. Fadell se velmi usilovně snažil vyvinout model s ovládacím kolečkem, avšak přiznal, že se mu nakonec nepovedlo najít jednoduchý způsob vytáčení čísel. Cesta multidotykového displeje byla riskantnější, protože tým si nebyl jist, zda zvládne konstrukci, ale zároveň byla také zajímavější a slibnější."
Jaká z variant nakonec zvítězila, ví dnes více než 100 milionů uživatelů po celém světě.
