„V Novém Boru chceme v horizontu pěti let pokrývat padesát procent výroby, kterou nyní zajišťujeme pomocí subdodavatelů, a to ve vlastní továrně,“ upozornil Michal Hošek, viceprezident firmy.
Taková je současná vize firmy, která své výrobky z 96 procent vyváží do zahraničí. „Příští rok bychom chtěli rozjet první část, mohlo by tak vzniknout sto míst. Dohromady jich ale plánujeme dvě stě,“ upozornil Leon Jakimič, prezident firmy.
V novém závodu se chtějí zaměřit na výrobu, hutní zpracování a rafinaci skla. Práci ale najdou i technologové, a také podpůrné profese, jako jsou dělníci montáže, projektoví manažeři, či konstruktéři.
Jakimič se proto neobává, že by nenašel dostatek pracovníků. „V kovovýrobě je naštěstí ta nabídka ještě slušná, horší je to v té sklářské technologii, chybí hlavně brusiči, foukači skla,“ upozornil prezident.
Ten sice mluvil o částečném přesunu výroby z Číny i z Polska, podle Hoška tam ale zůstane dál.
Mírný růst firmy na čínském trhu
„V Číně předpokládáme oproti letošnímu roku mírný růst. V Polsku se dál budeme věnovat produkci komponentů pro světelné instalace na míru, která je navázána na složitou nástrojařskou výrobu. Mladoboleslavská továrna se bude více zaměřovat na renovace,“ vysvětlil.
Stavbu centra vítá starosta Nového Boru Jaromír Dvořák. „Je to vynikající zpráva, a hlavně pro město je to dobře i z toho důvodu, že v Novém Boru vždy byla a je technická inteligence, bývaly tu Závody průmyslové automatizace, a myslím, že lidí schopných v montovně pracovat se tu najde dostatek,“ myslí si starosta.
Firma Lasvit zatím ještě hledá místo, kde by mohl nový závod vyrůst. „Město Nový Bor bohužel žádné volné pozemky nemá, ale jsou tu možnosti kolem města i v něm samotném, kde se místo najde,“ doplnil.
Starosta je také rád, že nový závod se nebude úzce zaměřovat pouze na výrobu skla, ale nabídne právě spojení s kovoprůmyslem.
„To nám obrovsky vyhovuje. Přílišná orientace jen na jeden obor nám pak v případě krize přináší velkou nezaměstnanost, kdy tady v Boru byla až patnáct procent. Pokud se bude výroba zaměřovat i na jiný než jen sklářský průmysl, tak je to jenom dobře,“ dodal Jaromír Dvořák.
Rozvíjení sklářství v regionu
Další rozvíjení sklářství v regionu, i když nepřímo, vítá také ředitel firmy Ajeto v Lindavě Jaroslav Turnhöfer.
„Kovovýroba už sice moc se sklářskými obory společného nemá, ale na druhou stranu se domnívám, že možná budou potřebovat pasířské práce, což by bylo jenom dobře. Pasíř je totiž velmi úzce specializovaná profese, která nachází uplatnění v jiných oborech daleko hůře než jiné sklářské povolání,“ zdůraznil ředitel.
Samotná firma Ajeto dává práci nejenom v Lindavě, ale i v Novém Boru zhruba stovce lidí, přičemž v Novém Boru si ponechala pouze kovovýrobu, kde vzniká sklářské nářadí.
Na ostatní práce využívají dodavatele, zprostředkovaně tak u nich nachází práci dalších 25 až 30 lidí. S firmou Lasvit si příliš nekonkurují, ale potřebují se.
„Je to spíše obchodní společnost, umí zakázky sehnat, složit dohromady a prodat. My to zase umíme vyrobit, takže my jsme pro ni subdodavatelé skla,“ vysvětlil ředitel firmy Ajeto.
