„Našla jsem je při sekání trávy. Měla jsem sekačku nastavenou dost nízko, skoro na hlínu. Najednou něco zasvítilo, vypadalo to jako alobal. Byly to ale mince, jedna přilepená k druhé,“ popsala svůj nález Krištofová.
Protože se nálezkyně neporadila s odborníky, nemohla v tu chvíli tušit, že mince jsou zlaté investiční čtyřdukáty ražené vídeňskou mincovnou od roku 1920 do dnešních dní. Nefungují jako oběživo, ale jako obchodní mince, do nichž lidé investují své peníze.
Zlato je totiž, na rozdíl od peněz, nezávislé na vládách, měnách, produktivitě, ratingu a dalších lokálních ekonomických a politických faktorech.
Čtyřdukáty se v minulosti dávaly jako dárek novorozencům do kolíbky. Cena jednoho takového čtyřdukátu se dnes na trhu pohybuje mezi 13 a 15 tisíci korun.
Hodnota celého pokladu tedy šplhá ke čtvrt milionu korun.
„Synové mě odrazovali, abych poklad odevzdávala a já je neposlechla. Teď toho trošku lituju,“ komentovala Krištofová, když se dozvěděla cenu mincí.
Archeolog Petr Brestovanský z libereckého Severočeského muzea však konstatuje, že žena se zachovala naprosto správně. „Všechno, co je v zemi, je podle zákona archeologický nález a musí se oznámit. Nejlépe na nic nesahat a hned přivolat lidi z muzea, kteří vše zdokumentují a nafotí. Bohužel to dělají tak čtyři lidi z tisíce. Paní by za to měli postavit pomník.“
Turnovský numismatik Michal Zikmund přesto míní, že žena udělala hloupost. „Mince mají vysokou dukátovou ryzost 986/1000, mohla je krásně zpeněžit za 13 tisíc korun kus, pokud byly zachovalé. Žádný odborník z nich nepozná stáří, ročník je na nich pořád stejný. Takhle bude ráda, pokud dostane nálezné možná 50 tisíc korun...“
Žena bude mít nárok maximálně na 10 procent z hodnoty nálezu. A na nálezné si nejméně rok počká. Tak dlouho totiž mince budou ležet na Obecním úřadě v Kořenově, kde se o ně může přihlásit potenciální majitel. Až pokud se takový do roka nenajde, obec poklad nechá ocenit a prodá.
Peníze zůstanou v obecním trezoru
„Teď leží v trezoru a tam zůstanou. Neočekáváme, že by se o ně někdo přihlásil, musel by totiž doložit, že mu patří, což by bylo dost složité. Musíme ale vyhovět zákonu a chovat se k mincím jako k jakémukoliv nálezu,“ říká starosta Kořenova Luboš Marek.
Komu mince původně patřily a proč je zakopal zrovna na zahradě, zůstává tajemstvím. Rodina pozemek obhospodařuje od roku 1960, dříve zde stávala hájovna.
Je pravděpodobné, že mince na zahradě zakopal někdo z předchozích majitelů. To, že ležely tak mělce pod povrchem, svědčí o tom, že je patrně někdo zakopával ve spěchu.
