Podle návrhů se pak město rozhodne, jestli osloví profesionální architekty. Sběr podnětů a nápadů skončí v lednu 2016, kdy svou studii náměstí představí ještě studenti Fakulty stavební ČVUT.
„Na mládí hodně vsázím. Je nezatížené minulostí a nemá v sobě zábrany, předsudky a bloky, které si my starší v sobě možná nevědomky neseme,“ slibuje si starosta Tanvaldu Vladimír Vyhnálek.
O jako zatím jediném prostoru pro náměstí se mluví o parkovišti naproti kinu a oblasti za Černou Desnou okolo bývalé textilky Seba T. Ta patří společnosti Emtergeo, která s ní však nemá žádné plány a je reálné, že by zchátralou továrnu poskytla městu k využití.
Celý prostor by se propojil v jeden velký celek tvořený parkovištěm, řekou i zeleným prostranstvím se stromy. Tanvald by tak byl jedním z nemnoha měst, které mají na svém náměstí řeku. Studenti pracují jak s variantou náměstí jen na levém břehu, tak náměstí s řekou.
„Parkoviště by zcela jistě zůstalo alespoň zčásti zachováno. Řeku by mohla uprostřed náměstí přetnout lávka a propojit tak obě části náměstí před a za řekou,“ zamýšlí se architekt Petr Klápště, který pro město sepsal studii mapující potenciál náměstí.
Tanvald byl spíše vesnicí, náměstí nepotřebuje, říká památkář
V ní však architekt také nabádá k opatrnosti. Vzhledem k struktuře Tanvaldu není zřejmé, zda náměstí může být v této poloze životaschopné, ani jaké jsou možnosti zapojení řeky do plochy náměstí a jak se lze vyrovnat s terénními rozdíly na obou březích.
„Také by se musely vyřešit majetkové vztahy. Pouhým nakreslením na papír samozřejmě náměstí nevznikne. A třeba se ještě ukáže, že lidé v Tanvaldu si takové náměstí vůbec nepřejí a nebo jej nepotřebují,“ varuje před možnými problémy Klápště.
Na to upozorňuje i liberecký historik umění Jaroslav Zeman z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu. Soudí, že neexistence náměstí nikomu nevadí, neboť náměstí neměl Tanvald nikdy.
„Myslím, že lidé to dnes jako problém nevnímají. Na rozdíl třeba od Mimoně, jejíž náměstí utrpělo necitlivými zásahy v dobách komunismu, byl Tanvald průmyslové městečko s továrnami rozesetými podél toku řeky, které ani náměstí nepotřebovalo. Tanvald byl spíše vesnicí,“ podotýká Zeman.
Město nemá kde rozsvěcet strom
Tanvald přesto o náměstí stojí. Město totiž nemá kde rozsvěcet vánoční strom nebo pořádat trhy.
„Z diskusí s občany vyplynulo, že právě takový jednotící prostor jim chybí. Plocha pro pořádání slavností, kde by mohla být kavárna, hospoda a nějaké dětské prvky. A protože současné parkoviště je lemováno Českou spořitelnou, Komerční bankou, úřadem práce a sociálkou, zmíněné provozy by tuto plochu dobře doplnily,“ myslí si místostarostka Tanvaldu Hana Preislerová.
Existence náměstí je podle architektů navíc důležitým faktorem v životě města. Odehrává se zde veřejný život, scházejí se lidé a kvete obchod. „Funkci náměstí velmi chytře začaly suplovat shopping centra, kde dnes máte také různé výstavy, akce a trhy,“ říká Klápště.
V Libereckém kraji nemá náměstí třeba ani Raspenava. Jen s velkou nadsázkou jde zvát náměstím to v Hejnicích. Jiná náměstí mají naopak problém opačný - raději by je měla jinde. V Turnově protíná náměstí hlavní silniční tah na Semily.
