Že jde z osmnácti modelů v životní velikosti strach, připouští i kurátor výstavy a jednatel společnosti Giganti Filip Kočík. „Vzhledem k tomu, že velkou část návštěvníků tvořily školní výlety a teď o prázdninách rodiny s dětmi, vypnuli jsme v celém areálu zvuk džungle, který hlavně malé děti děsil,“ uvedl.
Modely se nacházejí v obřím stanu o rozloze 600 metrů čtverečních na louce u nového vchodu do zoo. Lidé zde uvidí například jeskynního lva a medvěda, pratura, srstnatého nosorožce známého z filmu Cesta do pravěku nebo bizarního severoamerického velebobra či nelétavého ptáka moa. Pilířem výstavy je scéna s šestimetrovým mamutem bránícím se útoku jeskynních lovců.
„Ta scéna je vskutku impozantní a když stojíte v blízkosti mamuta, pociťujete intenzivní zážitek. Myslím, že i dospělým lidem se v tu chvíli zatají dech,“ komentuje hlavní scénu mluvčí Zoo Liberec Jan Kubánek.
Lidské postavy prošly náročnou modeláží, kdy se každý vlas nebo chlup ručně přišíval a vzbudil tak dojem opravdovosti. Aby pravěcí lovci vypadali skutečně, museli autoři použít falešné lidské oční implantáty.
Na scéně lovu mamuta pracoval tým třiceti lidí po dobu šesti měsíců. Na samém počátku byl sběr informací a výtvarné ztvárnění scéna za odborné asistence paleontologů z Univerzity Karlovy v Praze. „Pak se zvíře vymodeluje z obřích kusů polystyrenu. Současně vzniká kovová kostra, na niž se pak rozřezané díly polystyrenu nalepí. Nejvíc práce pak dá povrchová úprava, lepení srsti, barvení a staření vzhledu. S tím nám pomáhají lidé od filmu,“ prozradil Filip Kočík.
Jednotlivá zvířata jsou ztvárněna tak, aby respektovala současný stupeň poznání, které o pravěkých zvířatech máme. Víme například, že to byla rychlá zvířata, která byla kvůli své velikosti velmi zranitelná - proto si vytvořila důmyslný systém obrany. Mohutné tělo pravěkého pásovce glyptodona bylo kryto mozaikou tisíce do sebe zapadajících kostěných destiček. Jednorohý nosorožec měl zase dvoumetrovou zbraň přímo na svém čumáku. Dokonce i z animované Doby ledové notoricky známý lenochod měl ve skutečnosti přední i zadní končetiny vybavené pěti dlouhými ohnutými masivními drápy, kterými hravě zabíjel. I kvůli potřebě znázornit zvířata v akci ztvárnili autoři výstavy některé scény jako boj o život.
„Například veledaněk, který je asi trojnásobně větší než dnešní daněk, čelí útoku jeskynních hyen,“ potvrdil Jan Kubánek.
Prehistorická zvířata navíc pomohou těm současným, kterým však také hrozí vyhynutí. Část výdělku ze vstupného na výstavu Giganti věnuje zoologická zahrada organizaci Save Elephants, zabývající se bojem s pytláky v Africe, zabíjejícími slony kvůli slonovině.
