Pauzu vyvolaly pochybnosti o zfalšovaném výběrovém řízení, které se ale ukázaly neodůvodněné.
„Oblast je z velké části vyčištěná, zbývá území samotné obce Kuřívody a okolí letiště Hradčany. Tam, kde jsme už s očistou skončili, musíme zlikvidovat vrty, kterými se do země pouštěly sanační látky. Je to závazek, který na sebe vzal stát bez ohledu na to, komu území patří. Ale také nutná podmínka pro to, aby se území mohlo dál rozvíjet,“ řekla Drahomíra Traplová z odboru životního prostředí Libereckého kraje.
Právě na likvidaci padesáti devíti ze zbylých třiadevadesáti vrtů stát nyní uvolnil kolem milionu korun. Pětadvacet sond pak zůstane ještě kvůli monitoringu půdy.
„Je to v souladu se smlouvou z roku 2009, že do roku 2016 bude oblast z nejhoršího venku. Ve stavu, kdy si s ní příroda poradí. Neznamená to ovšem, že bude dokonale čistá. Pak už bude na jednotlivých vlastnících pozemků, jak ji budou chtít využít,“ uvedl Karel Bláha z ministerstva životního prostředí.
Na vyčištění podzemních vod a půdy poslal stát do Ralska během dvaceti let celkem 400 milionů korun z celkové miliardy a půl.
Letos uvolnil na sanace v Ralsku celkem 10 milionů korun a stejnou částku slíbil až do roku 2017. Zhruba osmkrát méně než v letech minulých.
Na dotace nebude jednoduché dosáhnout
„Možností jsou i evropské fondy, které počítají zatím s třemi miliardami na příštích pět let. V případě Ralska ale nebude jednoduché na ně dosáhnout, protože k jeho sanaci se přihlásil český stát a evropské dotace mohou jít jen na projekty, kde není známý znečišťovatel,“ poznamenal další z ministerských účastníků schůzky v Ralsku Richard Přibyl.
Plocha o rozloze 176 kilometrů čtverečných ale netrpí jen ekologickými zátěžemi. Po celém území jsou rozeseté stovky budov a technických objektů, které zarostly nálety a i po nájezdu zlodějů se proměnily v nebezpečné ruiny.
Problémem jsou i černé skládky, kterými lidé zavážejí jámy po ropných nádržích.
„V okolí Kuřívod a za letištěm v Hradčanech je jich osmdesát. Zloději je už před časem vykopali, obsah vylili do země a nerezové nádoby odvezli do sběru. Do jam teď lidé házejí pneumatiky, staré televize, lednice a další binec. Na místo se snadno dostanou autem, protože krajina je protkaná asfaltovými cestami, po kterých jezdily vojenské náklaďáky a tanky,“ popsal starosta Ralska Miroslav Králík.
Překážkou rozvoje jsou i propletené vlastnické vztahy. „Příkladem je kontaminovaná budova bývalých garáží, která patří nám, ale leží na pozemku Krajské vojenské ubytovací správy Pardubice a okolí a přístupové cesty patří Vojenským lesům. Takových objektů je v okolí 180. Nemáme na to, abychom je zbourali nebo opravili a kvůli majetkovým složitostem ani nemáme možnost požádat o dotace,“ dodal Králík.
O zjednodušení vlastnických vtahů usiluje i Liberecký kraj, který by na území bývalého vojenského prostoru rád viděl geopark.
„Chceme se domluvit s vlastníky a největší nepravosti narovnat, například dohodnout se s armádou o výměně některých pozemků. Ekologická očista je ale základním krokem,“ poznamenal náměstek libereckého hejtmana pro životní prostření Libereckého kraje Josef Jadrný.
