V hrdinovi příběhu totiž spatřovali osobní i uměleckou zpověď Kaufmana samého – a začali se třást, jestli jejich idol náhodou nesměřuje k sebevraždě.
Výstřední divadelník, který se marně pokouší o monstrózní mistrovské dílo – vytvoření repliky New Yorku v obřím skladišti včetně všech lidí, které kdy miloval – totiž patří k nejdepresivnějším postavám v dějinách kinematografie.
Hraje ho fantasticky Philip Seymour Hoffman, který šest let po premiéře zemřel na předávkování drogami. Kaufman od té doby natočil ještě dva snímky, neméně „divné“, což patří k jeho obchodní značce, ale zdaleka ne tak drtivě působivé.
Titul Synekdocha, New York uznávaný kritik Roger Ebert označil za nejlepší film desetiletí. Navíc z beznadějného smutku tady vede pár cestiček: jednak hrdina se hrozí brzké smrti zbytečně, jednak se ke slovu dostane černý humor.
Třeba smích odvozený ze skutečného přehmatu médií, která nejprve oznámila, že zemřel dramatik Harold Pinter, načež zprávu opravila s tím, že nezemřel, nýbrž vyhrál Nobelovu cenu za literaturu.
