Jaké jsou ohlasy na seriál Já, Kajínek?
Já to produkuji, sleduji to zpovzdálí a nemám k tomu takovou osobní vazbu, jako když to režíruji. Je tam obrovská sledovanost. Takže zatím všechno v pohodě.
Vy jste kdysi natočil o Kajínkovi film. Kdy vás napadlo udělat tenhle dokument?
Chceme ukázat lidem, jak to on vidí. Jsou to jen jeho osobní pocity. Někdo tomu může věřit, někdo nemusí. Potkal jsem se s ním po jeho propuštění, začali se bavit a vylezlo z toho to, že by se něco takového mohlo uskutečnit. Samotného mě zajímá, jak se vězeň, který se po dvaceti třech letech dostane zpátky, zapojí do života. Z něj se dokonce stala celebrita. A v podstatě, jak sám říká, sám pro to nic neudělal.
Znamená to, že jste s panem Kajínkem v úzkém kontaktu, že jste i přátelé?
My jsme v kontaktu poměrně často, ale jinak jsem nebyl na natáčení, kromě prvních dní. Komunikuji přímo s Primou. Když jsem dělal film Kajínek, tak jsem ho viděl každý den pět let.
Do společnosti moc nechodíte, zato jste se vydal s rodinou na nákupy vánočních dárků...
Je to pro mě taková milá povinnost. Každý rok vezmu holky a jdeme nakupovat dárky pro děti bez domova. Chci, aby od malička měly charitativní cítění. Dělat dobré skutky je samozřejmostí.
Vzpomenete si, co jste koupili minulý rok?
Holky kupovaly mluvící panenku a nějaké starší holčičce jsme koupili mobilní telefon. Na druhou stranu holky ještě věří na Ježíška, takže jim vysvětlujeme, proč ty dárky kupujeme my. Věří i na vílu Zuběnku, s čertem a Mikulášem už je to horší. To už ví, že jsou převlečení lidé.
Romana Jákl Vítová a Petr Jákl
Jak to máte s dárky pro dcery? Kupujete je vy, nebo vaše žena?
Já miluji Vánoce. Pro mě je to nejkrásnější období. Posledních pět let už moc nenakupuji, protože jsem vždycky pořídil ohromné množství a polovina věcí se potom musí vracet. Tak jsme se domluvili s manželkou, že to nakupuje ona a já už jen nějakou maličkost. Ale docela mi to chybí, vždycky mě to bavilo. Hlavně pak balení. Strávil jsem s tím třeba celý den, ale nevypadalo to moc dobře. Takže pak už jsem si to nechal balit od profesionálů.
To u chlapa není tak časté, že by ho tyhle věci bavily. Pečete i cukroví?
Cukroví ne. To ujídám. Romča a holky pečou hlavně perníčky, které já miluji. Ale je fakt, že nesnáším nakupování pro sebe, to je úplně nejhorší. Ale když nakupuji pro někoho, tak mi to nevadí, protože si říkám, tohle by se mu asi líbilo. Nebo se to líbí mně a říkám si, že by se mu to mohlo hodit. Sice to často není pravda, ale je to jednodušší, než nakupovat sobě. To člověk musí zkoušet, oblékat a tam začíná nuda a to nesnáším.
A jak u Jáklů vypadají vánoční svátky?
Vánoce jsou u nás klasika. Pohádky, čekání na Ježíška. Nechybí ani pravidelná procházka na hřbitov. Na Štědrý den si zajdu s kamarády na ranní fotbal a po něm nesmí chybět malé pivo.
