Když má náhodou blbý den, udělá si radost tím, že si koupí dobré jídlo nebo oblečení, což mu zlepší náladu. „Takže utrácení a žraní, to je můj recept na štěstí,“ prohlásil Hartl.
Přiznal, že není dobrodružný typ, a proto netouží po vzrušení a rozptýlení. Prý ho ani nezajímají jiné ženy než ta jeho. I když... „Tak dobře. Když jde kolem holka s hezkými prsy, tak si samozřejmě představím, jak ta prsa vypadají nahá, to jo. Ale tím to končí. Nemám touhu tu holku dobýt. Nestojím o problémy ani komplikace. Nemám je, protože je nevyrábím. Jsem vyloženě domácí papuč. Kam mě posadíte, tam zůstanu, pokud je mi tam dobře,“ říká.
„Nejsem zvědavý na to, jak při milování heká jiná žena než moje. A tak to ani nezjišťuju. Jistou roli v tom hraje i to, že jsem plachý. Plachý člověk si v tomhle směru život většinou moc nekomplikuje.“
Coby autor se „vyřádí“ ve své fantazii právě při psaní, a také proto nepotřebuje reálně prožít nějaké úlety nebo dobrodružství. Pak se těší domů, kde si popovídá s manželkou, se kterou jsou spolu už 25 let, pomazlí se s dvouměsíční dcerou Ájou, případně obejme jedenáctiletého syna Hynka. „Když mi to dovolí. Už je velký, tak se mu do toho nechce. Jsem mazlivý typ. A dceru to naštěstí ještě neštve,“ dodal Patrik Hartl pro Magazín DNES.
