RECENZE: Prázdniny v Provence jako letní Padesátka? Kéž by

Vojta Kotek, Jakub Prachař a Kryštof Hádek přešli ze zimní Padesátky do letní komedie Prázdniny v Provence. Může se zítřejší premiérou znovu zrodit hit?

Odpověď je třeba hledat hlavně u dvou jmen. Vladimír Michálek zosobňuje spolehlivého režiséra napříč žánry, scenárista Daniel Miňovský má za sebou zatím jen klopotnou pohádku Řachanda. A právě scénář je tím, co Prázdniny v Provence posílá ke dnu. Prakticky totiž neexistuje.

Bezobsažné, až to bolí

Prázdnější film by se těžko hledal. Postrádá úplně všechno: účel, smysl, cíl, příběh, děj, zápletku, stavbu, napětí, tajemství, charaktery, očistu. I humor, což je u komedie na pováženou. Při všech výhradách k Padesátce, kéž by se jí Prázdniny v Provence aspoň přiblížily.

Tvůrci zjevně měli na mysli středomořskou variantu takříkajíc „huličské“ série amerických Pařeb, jenže na tu se nedostává absurdních nápadů, gagů ani nekorektního vtipu. Trio muzikantů dorazí do Francie ke Kotkově filmové tetě, Prachařův hrdina nutně potřebuje záchod a Hádkův bazén, kde svádí místní slečnu. Dají si rosé. Následuje brigáda, dají si rosé; až moc.

Sedí u moře, dají si rosé. Hrají na svatbě, dají si rosé. Navštíví jiné krajany, dají si rosé a marihuanu. Vyrazí na diskotéku, dají si rosé a marihuanu. V patách mají svou manažerku, která také skončí s kocovinou, přičemž Chantal Poullain jí dává obklady: „Dítě, dítě.“ Když si všichni všechno vyříkají, třeba „chceme žít a psát písničky“, dají si rosé.

Prázdniny v Provence jsou zkrátka tak bezobsažné, až to fyzicky bolí. Přitom Michálek s kameramanem Martinem Štrbou a s hudbou Romana Holého neúnavně kouzlí náladu místa s rudými červánky nad stříbrnou hladinou, vůní levandule, zámeckými sídly uprostřed vinic a stoly plnými lanýžů, kohoutů, telecího (a samozřejmě rosé).

Prázdniny v Provence

25 %

Režie: Vladimír Michálek

Scénář: Daniel Miňovský

Hrají: Vojtěch Kotek, Kryštof Hádek, Jakub Prachař, Denisa Pfauserová, Jaromír Nosek, Anna Stropnická a další

Kinobox: 29 %

IMDb: 2.8

Dokonalý reklamní spot pro cestovní kancelář, která nabízí nejlínější dovolenou na světě, avšak nezachrání film, kde vrchol konverzace zosobňují věty typu „Tak co, chlapci, jak se vám tu líbí?“, v němž se opakují pubertální vize marihuanových účinků a který katalogové představy o francouzském šarmu žen každého věku cpe divákovi pod nos skoro častěji než rosé.

Pohodu Prázdnin v Provence si zřejmě dosyta vychutnali tvůrci během natáčení v tamních kulisách. Budiž jim přáno, jenže zapomněli, že by něco měli přivézt i pro diváka, který by za cenu premiérové vstupenky na zhola zbytečný film koupil lahev docela slušného rosé.

Po odchodu z kina by mohl potřebovat něco ostřejšího.