„Na co to vlastně jdeme do kina, Jiřinko?“ žertoval Bartoška, když nedávnou jubilantku provázel do sálu. A na pódiu prohlásil: „Mám strašnou radost , že ti v sobotu můžu dát tu medaili. Jiřinko, pojď ke mně.“ „Ráda,“ odvětila.
Co jí dlouze šeptal na jevišti, zůstane nejspíš tajemstvím. „Bylo to hezký,“ prozradila jen, což vedlo moderátora Jana Jiráně k poznámce, že „tohle je to Ucho“.
Podle Bartošky Kachyňův film nezestárl a jeho hrdinka také ne. „Budu se dívat s vámi, už jsem Ucho dlouho neviděla,“ oznámila Bohdalová divákům.
„Povím vám jen dvě věci, kterých je mi ohledně Ucha líto. Zaprvé, že ho nikdy neviděli mí rodiče, protože na dlouhá léta skončil v trezoru. A zadruhé, když tehdy skončila schvalovací projekce, naklonil se ke mně sám veliký scenárista Jan Procházka s otázkou: Smím na vás psát dál? To bylo ohromná pocta, bohužel se to nestalo, protože také zemřel.“
Jako závdavek na sobotní poctu dostala herečka kytici a střihový medailon své životní dráhy od dětských rolí až po nejnovější epizodu „Ježišmarjájosef“ v pohádce Anděl Páně 2 (trailer zde). Defilé jejích filmových a televizních postav dojalo nejen diváky. „Neuvěřitelné,“ shrnula sestřih vytvořený speciálně pro karlovarský festival.
