Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, scenárista, režisér, karikaturista a kostýmní výtvarník Adolf Born se narodil 12. června 1930 v Českých Velenicích. Když mu bylo pět, přeložili tatínka, ajznboňáka, do Prahy, kde výtvarník žil až do své smrti.
„Ale jižní Čechy ve mně už zůstaly. Dodnes vidím dědky v černém, v kloboucích, jak v neděli čekají na nádraží na vlak. Ta romantika zůstává i v mých kresbách,“ říkal Adolf Born.
Adolf Born - Zvíře, které Brehm nepotkal, litografie z roku 2009
Psala se padesátá léta, když Born začínal svou výtvarnou kariéru. Studoval v ateliéru karikaturisty Antonína Pelce nejprve na pražské UMPRUM, posléze s ním přešel na Akademii výtvarných umění. První zakázku získal v roce 1955. S Oldřichem Jelínkem, spolužákem z akademie, si zřídili ateliér a obcházeli nakladatelství.
Po škole se musel uchytit, a tak nepohrdl ani ilustracemi k historkám ze života družstevníků. Měl alespoň to štěstí, že byly trochu humorné, a on se uchýlil ke karikatuře.
Coby karikaturista se pak proslavil v šedesátých a sedmdesátých letech; sbíral mezinárodní ceny, úspěchy mu otevřely hraniční závory a přinesly cizokrajné přátele. V roce 1974 získal na světové výstavě v Montrealu ocenění pro nejlepšího karikaturistu.
Točil jsem o studentu Bornovi už na škole, líčí režisér Vorlíček |
„Život je groteska. Tak to cítím, asi proto jsem také nikdy nemohl ilustrovat romantickou poezii. Zapadající slunce a opuštěná srdce, to je mi na hony vzdálené. Miluju bajkaře: Krylova, La Fontaina, Ezopa. Mám rád, jak míchají říši zvířat a lidí. Věděli, že mocní nikdy neřeknou: Vy myslíte, že ten kozel, to jsem jako já?“ vzpomínal Born.
Proslul spoluprací s televizním a filmovým scenáristou Milošem Macourkem, se kterým vytvořili Macha a Šebestovou, opici Žofku nebo Robinsona. Společně za třicet let udělali na šedesát snímků. „Bohužel, co odešel do věčných lovišť, přestal jsem filmy dělat. Byli jsme spolu příliš spojeni, nemám už zapotřebí si zvykat na někoho jiného.“
12. října 2014 |
V rámci zlínského festivalu dostal loni cenu za celoživotní přínos dětskému filmu, obdobné ocenění dostal již v roce 2013 na Anifilmu. Adolf Born je rovněž nositelem české státní Medaile za zásluhy.
Born ilustracemi doprovodil přes 250 knih. Jako ilustrátor - především knížek pro děti - si ostatně Born plnil sny po celý život: jeho kresby doprovázejí Dickense, Poea, Marka Pola, La Fontaina, Dumase, Robinsona Crusoa, Boženu Němcovou a spousty dalších pohádek.
„Mám rád, když ilustrace žije paralelním životem vedle textu. Když se líčí dobrodružství legračního psa, tak já vedle něho rozvíjím ještě příběh kočky, co sedí vzadu na plotě. Děti to baví, dovedou si oba příběhy domyslet,“ říkal výtvarník.
Adolf Born si zakládal na pověsti staromilce a monarchisty, k níž ostatně patřily jeho úctyhodné kníry a sbírka čepic. Rakousko-Uhersko považoval za dokonalejší státní útvar než republiky, jež na jeho troskách vznikly.
„Samozřejmě, že trochu nadsazuju, když horuju pro Františka Josefa. Ale ta doba měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky a žádný zloděj by nikdy neloupil v kostele. Proč? Protože to se neslušelo ani mezi zloději!“ soudil.
