Přesněji řečeno divák by se to ani nedozvěděl, neboť návrh je neveřejný. Naštěstí měl pravdu komisař Ledvina, když v komedii Adéla ještě nevečeřela poučil prozrazeného amerického detektiva Nicka Cartera: „To vědí, u nás se všechno hned rozkecá.“
Takže i návrh novely se díky připomínkám dotčených stanic „rozkecal“ a dle jiné české tradice také zpozdil; namísto jara ho vláda dostane v srpnu, poslanci na podzim a do té doby se do něj dá vrtat.
Rádia už se zasmála regulaci pro neslyšící, televize zase zavádění věkových hranic 7, 12, 15 a 18 roků; proč zrovna tyhle, a ne třeba 6 a 13 let, zavdá jistě spoustu zajímavých podnětů k pozměňovacím návrhům poslanců, takže nás čeká bojovný podzim pod praporem ochrany dětské nevinnosti.
Pokud však v návrhu opravdu stojí nápady, které cituje Asociace televizních organizací, a pokud by prošly všemi instancemi, pak hrozí, že se stanice zákonně „uregulují“ až k vlastní nedobrovolné sebevraždě.
Předně ztratí konkurenceschopnost, protože moderních médií, takzvaných nelineárních služeb, se omezení netýkají. Zjednodušeně řečeno, jestliže mravopočestná televize zavře do trezoru dejme tomu film Extase, klasické erotické drama režiséra Gustava Machatého z roku 1932, jehož promítání v Německu zakázal už cudný Adolf Hitler, najde si ho dnešní zájemce snadno on-line jediným kliknutím. A brzy si položí otázku, nač má pak vlastně ještě televizi.
Navíc zákaz nemá logiku. Komu erotické scény vadí, stěžuje si i na přírodopisný dokument o pohlavním životě mravenců. Úlevu by pocítili pouze úředníci z rady pro vysílání, kteří by dostali jednotný pádný bič na každou nahou zadnici povystrčenou koketně z obrazovky.
A konečně z návrhu přímo křičí otázka, kdo rozhodne, které sexuální scény jsou již „explicitní“ – tedy výslovné, zřetelné, podrobné – a které ještě ne. Zřejmě by se musela zřídit odborná komise, která okénko po okénku prozkoumá veškerý odkaz světové kinematografie z hlediska mravnostní (ne)závadnosti. Plus komise kontrolní, která dohlédne na bezúhonnost komise číslo jedna, a vyšetřovací komise poslanecká, zkoumající případný únik „explicitních“ záběrů ze střežené projekční cely.
Že je to k smíchu?
Cenzura k smíchu není a právě k ní se může schylovat. Zástupci televizí považují návrh novely za „odtržený od praxe a technologického vývoje“, mohli by však svůj slovník přitvrdit. A nejde jen o filmovou erotiku, v návrhu se mluví také o zavedení pokut za porušování pravidel politické korektnosti. Takže výsledkem by se mohlo stát ghetto ušlechtilé nudy, kde se pod pohrůžkou pokut nesmí ukázat milostný akt ani demonstrace proti přijetí uprchlíků, ale zato by se to velké nic vysílalo v nejvyšším rozlišení obrazu, ve znakové řeči a s hvězdičkováním podle věku dítěte.
Za takovou televizi si jistě každý rád připlatí, inzerent i divák.
Vlastně pardon, ještě v ní zbývá ostrůvek lidskosti. „Místo aby návrh novely upravil stávající zákaz zařazování vulgarismů a nadávek v určitých pořadech včetně časového pásma, ministerstvo předmětné ustanovení ze zákona vypouští,“ tvrdí Asociace televizních organizací.
Jinými slovy, zanadávat si bude v televizi ještě povoleno, i když pro jistotu jen slabšími výrazy K ďasu! nebo U všech všudy! Dokud je některý legislativní čipera také nepřidá na index.
