Loni v češtině vyšel asi nejslavnější román Uriho Orleva Ostrov v Ptačí ulici, nyní jde do našich kin snímek podle jiné autorovy předlohy, ale na podobné téma. Příběh Běž, chlapče, běž natočil režisér Pepe Danquart, nositel Oscara za krátký hraný film Černý pasažér, a před pár dny okouzlil diváky na zlínském festivalu. Do distribuce zatím vstoupil v Polsku, Německu či Izraeli, tedy v zemích, jichž se osud spisovatele i hrdiny jeho knihy důvěrně dotýká.
Soucit i zrada
Chlapci z filmu je teprve devět let, když roku 1942 uprchne z varšavského ghetta. V lesích se s jinými židovskými dětmi snaží přežít. Přespávají ve větvích, živí se lovem či krádežemi, nicméně promrzlý vyhladovělý hoch si nakonec zvolí návrat do civilizace. A v obavě, aby ve vesnicích našel pomocníky, změní si jméno a vydává se za katolického sirotka. Nalezne soucit, obětavost, ale také zradu.
"Snímek vypráví prostě, jednoduše, nevymýšlí žádné ozdoby, na mnohé postavy dá rychle zapomenout, ale jeho silná naléhavost vítězí," shodují se zahraniční recenze. Oceňují zejména prvky humoru a zranitelnost, nikoli však slabost v podání malého herce.
Přesněji herců. Kvůli náročnosti role se v ní museli střídat bratři, dvojčata Kamil a Andrzej Tkaczovi. Společně přijeli z Varšavy na zlínský festival a vyprávěli, že se potkali i s autorem předlohy, "tím pánem, co žije v Izraeli".
Ghetto na vlastní kůži
Uri Orlev, laureát ceny Hanse Christiana Andersena, je jedním z nejvýznamnějších světových autorů píšících knihy o holokaustu pro děti a mládež. Půdorys jeho příběhů je zpravidla obdobný, třeba vysoce ceněný a rovněž zfilmovaný Ostrov v Ptačí ulici vypráví příhody jedenáctiletého chlapce, který poté, co bylo potlačeno povstání ve varšavském ghettu, dál přežívá v jeho ruinách. Osaměle - a vynalézavě, jako malý válečný blíženec Robinsona Crusoa.
Není divu, že se Orlev k historii stále vrací. Sám ve varšavském ghettu skončil s mladším bratrem a maminkou, pak je již bez matky převezli do koncentračního tábora Bergen-Belsen, který byl osvobozen v dubnu 1945.
V dospělosti napsal desítky románů pro děti a dospívající, přeložené do více než třiceti jazyků. Sedm z nich se vrací ke druhé světové válce, nicméně Orlev sám sebe nepovažuje za kronikáře holokaustu. "Psát o vlastním dětství je podobné jako pohybovat se po tenkém ledě zamrzlého jezera. Člověk nesmí našlapovat příliš ztěžka," vysvětlil svou vypravěčskou metodu.
Kniha Běž, chlapče, běž vyšla v roce 2001, devět let nato vydal příběh Homeward from the Steppes of the Sun. Jeho hrdinou je pro změnu pětiletý kluk, který uprchl s matkou a sestrami do širých kazašských stepí, kde objevuje ztracený ráj svého dětství.
Orlev, rodným jménem Jerzy Henryk Orlowski, získal za svou tvorbu více než čtyřicet cen ve světě i v Izraeli, kde našel domov. Žije v Jeruzalémě, překládá polskou literaturu do hebrejštiny, pečuje o vnoučata. A když nepíše, vypráví před kamerou: stal se jednou z dvanácti osobností přeživších holokaust, které vyzpovídal filmař Isaac Hertz pro svůj dokumentární projekt nazvaný Život je zvláštní.
