V První republice mě nechali umřít. A dobře jim tak, říká Štěpánková

Když přebírala cenu, se kterou vstupuje do televizní Dvorany slávy, publikum v Divadle na Vinohradech jí tleskalo vestoje. Jana Štěpánková je známá z řady seriálů od Takové normální rodinky přes Nemocnici na kraji města po aktuální První republiku. Letos oslaví osmdesátiny.

Je pravda, že herec při potlesku zapomene na vše, co ho bolí nebo trápí?
Ano, naprosto to tak funguje. Když stojíte na jevišti a celé hlediště povstane a tleská, máte pocit, že se vznášíte. To je to, co herce drží. S hledištěm totiž dýchá.

Zažila jste někdy i chvíle, kdy jste volby profese litovala?
Ne, to nikdy. Samozřejmě člověk v životě zažije hodně zklamání, spoustu změn, ale nikdy by mě nenapadlo, že bych si řekla: Tak dost, a jdu k poště.

Na co se dnes díváte v televizi?
Na První republiku, samozřejmě.

Ale to musíte, protože v ní hrajete.
Právě, že už nehraju. Ve čtvrtém dílu mě nechali umřít. Ale myslím, že už je to mrzí. A dobře jim tak.