V sobotu pár minut po osmé předstoupil v pražském Rudolfinu před nastoupenou Českou filharmonii její šéfdirigent Jiří Bělohlávek, mávl taktovkou a sálem se rozezněla nejslavnější melodie z filmu Limonádový Joe. Tak začal slavnostní večer k předávání 21. ročníku výročních cen České filmové a televizní akademie Český lev.
Do kin vloni vešlo 29 hraných či animovaných filmů a 17 dokumentů. Film Hořící keř vévodil nominacím na České lvy se čtrnácti nominacemi. Konkurovaly mu snímky Jako nikdy s dvanácti nominacemi, Revival a Rozkoš shodně s jedenácti nominacemi a Klauni, kteří získali osm nominací. Z devětadvaceti hodnocených filmů se nominace týkaly patnácti filmů.
Ještě před samotným zahájením vítala příchozí před Rudolfinem asi dvacetihlavá demonstrace recesistů, kteří portréty režiséra Zdeňka Trošky a nejrůznějšími více či méně vtipnými transparenty "protestovali" proti letošnímu zrušení kategorie Nejnavštěvovanější film, který by vyhrál právě Troška se svým "lidovým" hitem Babovřesky. Více zde.
Po úvodní směsi melodií ze tří slavných českých filmových muzikálů Limonádový Joe, Starci na chmelu a Kdyby tisíc klarinetů, které všechny letos slaví padesát let od premiéry, přivítal hosty moderátor letošního ročníku Českých lvů Marek Eben.
Jako první cena byla udělena ta, o níž se rozhoduje bez nominací, totiž za celoživotní přínos českému filmu. Tu získal spisovatel a scenárista Vladimír Körner, jemuž ji předali představitelé hlavních rolí z filmů, které podle jeho děl natočil režisér František Vláčil, Jan Kačer (Üdolí včel) a Emma Černá (Adelheid). Oceněný pak sám předal cenu mimo hlavní soutěž, určenou nejzajímavějšímu novému talentu, jímž je režisér Jakub Kouřil za animovaný film Malý Cousteau.
Favorit letošních Českých lvů Hořící keř poprvé zabodoval v další kategorii bez nominací, v Ceně filmových fanoušků. O té hlasují návštěvníci serveru ČSFD. A hned poté začal sbírat ceny i mezi tzv. statutárními cenami. Za roli matky Jana Palacha v Hořícím keři si odnesla Českého lva v ženské vedlejší kategorii veteránka českého divadla Jaroslava Pokorná.
Parádní jízda Hořícího keře pokračovala v technických kategoriích zvuku, kdy za svou práci na koprodukčním snímku získali cenu Petr Čechák a Marek Hart, a střihu, jejímž adresátem byl Pavel Hrdlička. Podle mínění filmové akademie byly v Hořícím keři nejlepší i masky, jejichž byl autorem Zdeněk Klika, kostýmy Kataríny Hollé a scénografie Milana Býčka.
Hegemonii Hořícího keře načas narušil klaun. Tedy Jiří Lábus, který získal pro film Klauni cenu za vedlejší mužský herecký výkon. Svým konkurentům se také slušně "omluvil". Ostatně i za to, že stejnou cenu dostal v cenách českých filmových kritiků. Hořící keř se opět vrátil na pódium Rudolfina v osobnosti polského skladatele Antoniho Komasa-Lazarkiewicze, autora hudební složky tohoto snímku.
Nejlepším dokumentárním snímkem byl vyhlášen film Silvie Dymákové Šmejdi, pojednávající o zneužívání seniorů prodejci zboží. "Gratuluju vám i k tomu, co váš film způsobil," poznamenala Helena Třeštíková, která autorce filmu cenu společně s Olgou Sommerovou předávala. Narážela na to, že Šmejdi byli ve svém oboru skutečně zřejmě nejdiskutovanějším snímkem roku.
Vítězná jízda Hořícího keře se začala blížit k nejsledovanějším kategoriím. Mezi ně bezesporu patří filmová kamera. Cenu za nejlepší výkon v tomto oboru získal kameraman favoritního filmu Martin Štrba.
Další "výjimečný" a "cizorodý" prvek, tedy zástupce jiného filmu než Hořícího keře, přišel, resp. přišla, v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Zvítězila v ní Petra Špalková, jež získala cenu za roli ve filmu Jako nikdy. Témuž snímku pak patřilo ještě jedno vítězství. Po Petře Špalkové si totiž připsal Českého lva Jiří Schmitzer v mužské variantě hlavní herecké kategorie. Místo oceněného, který byl na zájezdě, převzal ocenění jeho syn Jiří Schmitzer ml.
Pak už Hořící keř dotáhl své jednoznačné tažení až do úplného konce. V kategorii Nejlepší scénář očekávaně zvítězil jeho autor Štěpán Hulík, jenž v krátkém děkovném projevu zdůraznil svou vděčnost předobrazům postav svého filmu, mimo jiné právničce Dagmar Burešové, že "nechali mladého kluka, který jim před několika lety zavolal, vyprávět svůj příběh."
Kolik cen nasbíralifilm Hořící keř 11 |
Český lev za nejlepší režii nikoli překvapivě putoval do Polska ke světově proslulé režisérce Agnieszce Hollandové, samozřejmě také za Hořící keř. Oceněná promluvila v předtočeném spotu. "Jsem ráda, že jste mě zařadili mezi české filmaře," řekla mimo jiné perfektní češtinou. Zavzpomínala na svoje české profesory na pražské FAMU, Jana Palacha a připomněla probíhající události v ukrajinském Kyjevě.
A očekávané přišlo i na úplný konec, kdy byl v hlavní a nejsledovanější kategorii vyhlášen Nejlepším filmem loňského roku vyhlášen opět Hořící keř. Ze čtrnácti nominací tak tento snímek proměnil jedenáct a přepsal statistická čísla historie Českých lvů. Stal se totiž jejich rekordmanem, když o jedno ocenění předběhl film Je třeba zabít Sekala, který stál v čele tabulky od roku 1997.
Podívejte se na upoutávku na film Hořící keř:
Český lev 2014 - kompletní přehled nominací a vítězůNEJLEPŠÍ FILM NEJLEPŠÍ REŽIE NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON V HLAVNÍ ROLI NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON V HLAVNÍ ROLI NEJLEPŠÍ ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON VE VEDLEJŠÍ ROLI NEJLEPŠÍ MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON VE VEDLEJŠÍ ROLI NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ NEJLEPŠÍ KAMERA NEJLEPŠÍ STŘIH NEJLEPŠÍ ZVUK NEJLEPŠÍ HUDBA NEJLEPŠÍ FILMOVÁ SCÉNOGRAFIE NEJLEPŠÍ KOSTÝMY NEJLEPŠÍ MASKY ČESKÝ LEV ZA CELOŽIVOTNÍ PŘÍNOS ČESKÉMU FILMU |