Husitství je jedno z nejslavnějších období našich dějin, stálo v učebnicích. Režisér Pavel Koutský v něm vidí modelovou situaci: "Baví mě, že jde o prapůvodní model všech revolucí, neboť ruská, francouzská i ostatní menší revoluce jedou vždy podle stejného klíče. Začíná to nádhernými idejemi a končí potoky krve."
Husiti jako nejúčinnější obranu proti vlasteneckým dogmatům nasadili humor. Místo nadšených stoupenců vznešených myšlenek vystupují do popředí dva zoufalci: chudý šlechtic Mlhoš uteče do světa dřív, než mu rodný hrádek spadne na hlavu, prosťáček Záboj nemá ani tu zchátralou nemovitost a původci husitských bouří se oba stanou z čistě věcného důvodu - nemají čím zaplatit svou útratu v hospodě.
Jan Hus, kterého podle školních osnov upálili v Kostnici za kritiku církve, byl ve skutečnosti první zdejší superstar. Svá plamenná kázání plná pravdy ve všech pádech totiž zhudebňoval a ani do Kostnice nejel na koncil, nýbrž na koncert.
Vážený nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka je ve filmu "skrček rafinovaný jako ropa, oportunistická potvora, která řídí vše ze zákulisí" a dle potřeby přebíhá mezi znesvářenými královskými bratry Václavem IV. a Zikmundem. Jako každý padouch se prý Koutskému kreslil nejlépe.
K panovníkům přidal režisér a výtvarník v jedné osobě jejich urozené ženské protějšky, dále vynálezce Prokopa, vojevůdce Jana Žižku, jenž slibuje vůbec největší překvapení, "plus asi tisíc husitů". A komu film nestačí, může si na strategické mobilní hře Husiti pro mobily i tablety vyzkoušet vlastní válečnické vlohy coby velitel armády s cepy proti nájezdům křižáckých vojsk.
