Jen pro upřesnění: autorky, jejichž totožnost v redakci známe, daly přednost pseudonymům z naprosto jasných důvodů. V knize vzniklé na základě sloupků, zveřejňovaných v sobotní příloze Relax pod hlavičkou Lidových novin, se totiž pouštějí do těch nejintimnějších témat. A zároveň tím vzbuzují dostatek zvědavosti.
Otestujte sePamatujete na povinné oslavy MDŽ? |
Někdy jim v kapitolách psaných "na střídačku" tváře rudnou víc, jindy méně. Stydí se ale vlastně za všechny ženy, jež ve svých ložnicích, na terasách, v panelákových bytech i v napuštěných vanách přemýšlejí o smyslu života. Tedy o chlapech.
Barvitě popisují neúspěšná rande, milence i jejich "nádobíčka" a kladou podobně dotěrné, leč mnohem reálnější otázky, nad nimiž v populárním seriálu hysterická a vlastně nepřitažlivá Carrie (Sarah Jessica Parkerová) špulí rty u svého "jablečného" notebooku.
Jak častý má být manželský sex? Jsou v Praze hodinové hotely? Jak velký je velký penis? Jak dlouho snesou milenky děti svých zadaných partnerů? Co dělat, když se vám chce na prvním rande na velkou a zdráháte se vyrazit na toaletu po uši zamilovaného přítele? To je jen náznak...
Exkluzivně pro iDNES.cz se ale autorky zamyslely nad aktuálním tématem, tedy Mezinárodním dnem žen.
Co s 8. březnem?
Dnes je MDŽ a my se děsíme, aby některého z našich mužů nenapadlo dát nám karafiát. Vlastně ani nevíme, jestli chceme slavit. Zda má cenu rehabilitovat svátek, na který jsme během posledních dvaceti let rády zapomněly.
Klaudie se ještě teď zatřese odporem, když si vzpomene, jak ji ve školce nutili nechat se vyfotit s povadlou kytkou v ruce, a pak snímek, kde vypadala jako ze sirotčince, předat slavnostně mamince.
Helena si zase vybavuje, jak se její matka vracívala 8. března z práce naštvaná. Kolegové v Kovohutích se na počest soudružek spolupracovnic každý rok ožrali. A oslavenkyně po nich musely uklízet talíře, skleničky a mnohdy i něco horšího. Trapnost dne obvykle završily večerní televizní zprávy: Marie Kabrhelová s trvale naondulovanou hlavou a v květovaných šatech z uměliny se cicmala s Gustávem Husákem třímajícím náruč karafiátů. Fuj!
V podstatě jsme asi ztracená generace: osmý březen máme spojený s komunisty a novodobé svátky Valentýn nebo Den matek nás taky minuly – připadají nám moc cizí a komerční.
Naše škoda.
Autorky o soběHelena, 39 let Klaudie, 34 let |
Neměly bychom zahazovat žádnou příležitost k tomu dostat dárek. I kdyby to měl být Mezinárodní den žen. Pojďme zapomenout na "Kabrhelku", karafiáty a to, že MDŽ býval hlavně svátkem pro muže. Dárek oceníme vždycky. Ale jaký? Rozhodně by to neměla být nějaká praktická věc. Například něco jako "fleška", kterou dostala Helena loni k Valentýnu od Reného. Byla sice luxusní (Helena si okamžitě vygooglila, že stála dva tisíce), ale copak je schránka na data něco, čím se může rozmazlovat nebo chlubit kamarádkám?
Už vás vidíme, pánové, jak si říkáte, že určitě neuděláte chybu sadou erotického prádla. Omyl! Neznáme muže, co by trefil správnou velikost. A narovinu, není to stejně spíš dárek pro vás?
Další "tutovka" – čokoláda. Ano, máme rády čokoládu, ale tu si kupujeme samy. I když tvrdíme, že jsme na dietě. Navíc, je to klišé. Stejně jako karafiáty.
Takže, vážení pánové, pokud chcete zlomit prokletí MDŽ a svou partnerku opravdu potěšit, zapamatujte si jednoduchou poučku: musí to být něco, co by si sama nekoupila. Zkuste nějakou malou luxusní "hloupost“. Čím menší a dražší, tím lepší. Co třeba rtěnku za 850 Kč? Nebo parfém za patnáct stovek? Ano, my skutečně chceme tak malou věc za tolik peněz. Hloupost, kterou strčíme do kabelky a tam nás bude hřát. Rozhodně víc než to prádlo.
Knihu Velké holky a sex (vydalo nakladatelství Práh) najdete v nabídce klasických knižních domů.