V předsálí skleněné Pyramidy na pražském Výstavišti stojí velká bedna. "Přivezli diskokouli!" ozývá se nadšeně ze zákulisí, ve kterém mladí tanečníci a zpěváci čekají na své výstupy.
Je poslední slunný říjnový den a holešovická Goja Music Hall rezonuje hity 80. let. Děti ráje právě dozkoušely závěrečný výstup a rozjíždějí se činoherní zkoušky.
"Život, to nejsou jen ty vaše decibely!" ozve se hlas "soušky učitelky" a na pódium vběhne rozjívená parta výrostků. Ti si z jejího kázání samozřejmě pranic nedělají: píšou se osmdesátá léta a Nonstop hraje nonstop a "na plný pecky".
Sagi a Luki po 17 letech
"Právě teď se to začíná rodit a já srovnávám představu, kterou jsem měl na začátku, s tím, co mám před očima. A jsem překvapený, jak to sedí, přesně takhle jsem si to představoval. Což je fajn, asi jsem to napsal srozumitelně," říká s uspokojením autor scénáře a představitel jedné z hlavních rolí, Sagvan Tofi.
S hraním prý původně nepočítal. Před několika měsíci to v rozhovoru s iDNES.cz komentoval slovy "...nemůžu ve svém muzikálu vystupovat už jen proto, abych si ho nepokazil." Pak prý ale producenti přišli s nápadem, že by si mohl střihnout roli "dýdžeje".
"Vůbec se mi nelíbilo, že bych se měl vrátit na scénu, ostatně odmítl jsem minimálně šest rolí v jiných muzikálech. Tak jsem řekl, že do toho půjdu, jen když kývne taky Lukáš Vaculík, protože jsem předpokládal, že ten určitě chtít nebude. K mému překvapení chtěl," vysvětluje Tofi, proč nakonec změnil názor.
S Vaculíkem tak po sedmnácti letech znovu vytvořili dvojici, kterou díky filmům jako Kamarád do deště či Vítr v kapse zbožňovala nejedna natrvalená kráska v legínách.
"Funguje nám to i po letech skvěle. Prostě je to parťák a je jedno, že jsme spolu dlouho nic nedělali. Jenom mám problém s texty, trochu mi vypadávají. Což je vtipné - vzhledem k tomu, že jsem je sám napsal," uculuje se idol osmdesátých let.
O rodičích a dětech
On a Vaculík prý procházejí celým dějem coby diskžokejové Tom a Stanley (alternují je Braňo Polák a Martin Zounar), králové diskoték a velcí frajeři. Hlavní děj se ovšem točí kolem party maturantů, respektive romantické dvojice Michala (František Pytloun, Tomáš Löbl), který píše básničky a skládá písničky, a Evy (Tereza Vágnerová, Michaela Sejnová).
Ti dva se do sebe zamilují, ale nepříznivý osud jejich cesty rozdělí a znovu se shledají až po dvaceti letech. To už Evu a Michala hraje hlavní hvězda muzikálu, Iveta Bartošová (popřípadě Míša Nosková) a moderátor Bořek Slezáček. Příběh lásky tak pokračuje, ovšem v trochu jiné podobě: zamilovanou dvojici totiž tentokrát tvoří děti Evy a Michala.
"Chtěl jsem do toho muzikálu nacpat věci, které mám rád: romantiku, srandu, prostě aby to byla pohodovka. Snad se mi to podařilo," říká ke scénáři Tofi. "Myslím, že Sagvan má dar nebrat věci vážně, ale přitom je neshodit. Což je vzácné. Vznikla z toho úžasná reminiscence na osmdesátá léta," chválí Slezáček kolegu a za hlavou mu duní Decibely lásky.
Lidi se pobaví
Ve chvíli, kdy se rozezní Poupata, začne režisér Petr Novotný herce popohánět jako na spartakiádě, kterou pamětníkům okamžitě připomenou.
"Když slyším Poupata já, vybaví se mi spíš koncert Rolling Stones než spartakiáda. Přece jen jsem trochu jiná generace. U ostatních písní je to ale odlišné, každý je zná. Já osobně třeba písně Michala Davida úplně nemusím, ale jsem si jist, že účel splní, lidi to určitě bude bavit. Vždyť když dnes přijdete na diskotéku, holky tam paří právě na tyhle hity," rozjímá Michal Foret alias Mickey, když čeká na svou scénu.
Zatím v civilu, mimochodem. "Kostýmy budou příští týden a už se na ně docela těším. Myslím, že se povedly. Jsou to 'čisté osmdesátky', ale tím, že dnes se tahle móda vrací, nejsou to vlastně ani tak moc kostýmy. Tvůrci muzikálu se přesně trefili do doby, která dobu znovuobjevila," dodává Foret..
Duch osmdesátých let ostatně nesálá jen z rekvizit a kostýmů (potažmo omšelých portrétů Františka Janečka a Karla Gotta u šaten), ale také z choreografie. Ta se momentálně teprve piluje, už z ukázek je ovšem zřejmé, že nezaměnitelné pohyby diskotanečníků nakoukala choreografka Petra Parvoničová do detailu: její svěřenci víc cvičí než tančí, případně se svírají ve zvláštních křečích.
Zatímco soubor, jehož věkový průměr rozhodně nepřesahuje třicítku, si Decibely lásky viditelně užívá a hit Pijeme kolu si pobrukuje do omrzení, Bořek Slezáček zas tak nadšeně nevypadá. Ne že by měl problém s hudbou, ale...
"Jsem taneční tragéd. Když tančím, kolegové se na mě chodí koukat, protože vědí, že se zasmějí," říká s provinilým výrazem Slezáček, který nyní zažívá comeback i jako moderátor v rádiu. "Uklidňuje mě pouze fakt, že tanyny se po mě chce až v závěrečné hromadné choreografii." Tak uvidíme, jak se s ní srovná. Ostatně má na ni "ještě" měsíc. A hlavně: Dětem ráje přece "všechno vyjde"!
Kdo jsou Děti ráje
Premiéra 14.11.2009 Goja Music Hall |
