Jedná se o přímo esenciální ukázku zvrhlé manipulativní agitky proti "zlým kapitalistům", zde dokonce s nikterak skrývaným předobrazem v Tomáši Baťovi, zakladateli zlínského obuvnického impéria.
Nad kvalitou filmu nemá smysl se pozastavovat. Politické zadání a ideologické mantinely, ve kterých se tvůrci museli (či chtěli?) pohybovat a které se blíží až ke grotesknosti, činí z tohoto díla zcela průhledný škvár.
Zábava pro zoofily?
Mnohem zajímavější je otázka, zda je vůbec potřeba, aby byly takové filmy připomínány vydáváním na moderních nosičích. A kdo si takový film, byť za relativně nízkou cenu 69 Kč (jež je ovšem i tak vzhledem ke kvalitě snímku vlastně přemrštěná), může koupit.
V úvahu by mohli teoreticky přicházet staří nepoučitelní komunisté, vzpomínající s dojetím na "krásná 50. léta". Ti ale, už vzhledem k věku a konzervativismu, nejspíš v drtivé většině DVD přehrávače nevlastní. Jejich mladí pokračovatelé přece jen asi pracují s poněkud jinou estetikou i ideologií - ať už na jedné straně vycházejí z anarchismu, na straně druhé z reformních komunistických proudů, jistěže neméně zavrženíhodných.
Kdo tedy z potenciálních kupců zbývá? Kromě pár seriózních filmových nadšenců, vědců či studentů daného oboru, kteří by se ale k filmu akademickou cestou jistě dostali tak jako tak, zbývají snad jen různí "srandisté" a "ctitelé pokleslých žánrů". Je ale sledování něčeho takového ještě opravdu legrace? Dobrá, připusťme, že pro někoho asi ano. Konec konců, někomu může jako ohromně zábavné připadat třeba i sledování sexu se zvířaty...
Konec legrace
Film Botostroj a řada dalších, těch, které Levné knihy zamýšlejí vydat (Anna proletářka, Rudá záře nad Kladnem...), jsou střípky z mozaiky prostředků, kterými byla u nás v 50. letech postupně, avšak totálně zlikvidována demokracie. A ta by se - podle známého úsloví - měla po svém obnovení přes svou nedělitelnost umět před možným ohrožením bránit.
Je samozřejmě nesmysl před minulostí zavírat oči nebo ji snad dokonce zakazovat či cenzurovat. Tím bychom se dostali na úroveň samotných komunistů, lhostejno zda "tehdejších" či dnešních. Jiná věc ale je prezentovat díla, která měla za úkol v očích veřejnosti rehabilitovat kriminální činy počínaje krádežemi soukromého majetku metodou takzvaného znárodňování až po justiční vraždy, jako cosi běžného. Stavět je na roveň standardní kinematografii, ale třeba i literatuře.
Lze namítnout, že na pultech Levných knih právě leží skvělé a otevřeně antistalinistické Abuladzeho Pokání a zájemce tak má možnost výběru podle svého naturelu. Stejně tak není daleko od pravdy, že svým způsobem "nebezpečnější" jsou mnohé filmy, které si lze za ještě nižší cenu nejen koupit v kdekteré trafice, ale také je vidět nejméně jednou ročně na televizních obrazovkách lhostejno které stanice.
Přežívající české okázalé "panwerichování" a "panmarvanování" - to jsou ty nejkřiklavější příklady - zastírá ideologičnost všech těch Andělů, Železných dědků, Císařových pekařů a spol. Už proto, že z nich ona ideologičnost ve srovnání se skutečným komunistickým filmovým "hardcorem" nečouhá jak péra z gauče.
Jenomže konkrétně Botostroj není jen budovatelský ideologický škvár. Je to, jak už bylo řečeno, otevřené zkreslení historických událostí a de facto jednoznačné očernění konkrétní historické osobnosti. V tomto smyslu, mimochodem, má Botostroj blízko k alespoň některým dílům strašlivého - a také komplet na DVD vydaného - seriálu o majoru Zemanovi, ve kterém jsou průhledně ostouzeny mnohé osobnosti české historie a kultury počínaje bratry Mašíny a zdaleka nekonče Plastic People Of The Universe. A tady už veškerá legrace končí.
Přímá akce
V jedné věci ale přece jen edice Botostroje význam má. A s mírnou nadsázkou by se mohl obrátit proti samotnému vydavateli. V nepodepsaném průvodním textu DVD, který vcelku solidně popisuje okolnosti vzniku filmu, totiž stojí: "Snímek si odbyl premiéru 24. září 1954 a hrál se po celé republice s výjimkou tehdejšího Gottwaldova a okolí, kde se diváci po několika minutách začali bouřit proti pomlouvání Tomáše Bati. Protesty vyvrcholily demolováním kina, které ukončil až zásah policie."
Je velmi příjemné zjistit, že ani v roce 1955, celých sedm let po komunistickém puči, nebyli obyvatelé Zlína, vždy se hrdě hlásící k označení "Baťovci", tak zválcováni ideologií, že dokázali dát beze strachu jasně najevo, co si o filmové manipulaci reality myslí.
A tak aniž bychom chtěli nabádat k trestnému činu výtržnictví či poškozování cizí věci, mějme na paměti, že v jistých situacích, se kterými nesouhlasíme, nejvíce zmůže - anarchistickým slovníkem řečeno - "přímá akce". Není třeba ji rovnou naplňovat demolicí prodejen, na jejichž pultech Botostroj nabízejí. Stačí si ho prostě nekoupit. Svobodný trh problém vyřeší za nás. Přesněji řečeno - s naší pomocí.
