Žil váš muž v Americe spokojený život?
V roce 1986 Waldemar neodešel od lidí, svých fanoušků, ale odešel z komunistického režimu. Cenzura se ho přímo dotýkala. Byla to taková demonstrace toho, že peníze, mercedes a vila nejsou vším. Bylo na něm vidět, jak si při svých koncertech v Americe doslova vychutnával svobodu slova. Čas ukázal, že to téměř všichni pochopili. Dostával krásné dopisy a po třech letech jsme zase začali vystupovat i v Čechách. Vyprodaná představení potvrdila, že na něj fanoušci nezapomněli.
Proč jste se rozhodli, že poslední rozloučení bude v Praze?
Floridu měl moc rád. Její čistý mořský vzduch mu prodloužil život o mnoho let. Ale vždycky říkal: Na Floridě nechci bejt pohřbenej. Tam hrábnete do země a narazíte na vodu. Byla by mi zima a dostal bych revma. Waldemar a Praha k sobě patří. Jedno z jeho pěveckých ocenění je "zlatý kos z Petřína". Určitě je to místo, kde se s ním může rozloučit největší počet fanoušků, kteří mu byli věrní víc než padesát let. On je měl opravdu rád. Máme zprávy, že na pohřeb přijedou lidé i ze Spojených států a dalších zemí.
Na jakou nejhezčí společnou věc si hned vzpomenete?
S Waldemarem bychom spolu letos na podzim byli 41 let. Prožili jsme tolik nádherných věcí, že nevím, jak vybrat tu nejhezčí. Tak jednu humornou z naší první společné dovolené. Jeli jsme do Jugoslávie. Byla noc, jeli jsme dlouho, hotel nikde, Waldemar viděl velkou louku a řekl, ať zastavím. Vytáhli jsme z kufru velikou ovčí deku, zašli kousek dál od silnice a unavení jsme rychle usnuli. Probudilo nás prudké slunce a horko. Když jsme otevřeli oči, zjistili jsme, ze se nacházíme uprostřed obrovského stáda ovcí.
Mluvili jste spolu před osudnou sobotou o smrti?
Ne. Mluvili jsme o tom, že se jeho stav lepší a kdy asi půjdeme z nemocnice domů.
Stihli jste si všechno říct, nebo dnes litujete, že jste něco nestihla?
Za tu dlouhou dobu, co jsme byli spolu, jsme si toho řekli určitě hodně. Měli jsme nádherné manželství. Když ale zemřel, měla jsem pocit, že jsem mu třeba neřekla dost důrazně, jak moc pro mě znamená, jak moc ho miluju.
Vzpomenete si, čeho váš muž nejvíc ve svém životě litoval?
Toho, že musí z rodné země odejít. Udělal to kvůli malému Waldíkovi. Teplou klec vyměnil za svobodu. Prohlásil: Má-li mít náš syn rudýho bratra, tak ať je to radši indián.
