RECENZE: Hvězdný prach je pohádka, která neurazí

Jestli existuje vskutku příkladně rodinný film, je jím právě Hvězdný prach. Příběh, který děti okouzlí a dospělé neurazí, se hlásí k módnímu žánru fantasy.

Mohl by se ale klidně nazývat i pohádkou, neboť se v něm utkávají starosvětští princové, piráti, princezny a čarodějnice s rekvizitami viktoriánské Anglie. A lehce nostalgický nátěr s moderními triky docela vkusně ladí, ač plné kouzlo knižní předlohy asi její čtenáři ve filmu nenajdou.

Hvězdný prach

70 %

USA, 127 minut

režie Matthew Vaughn,

hrají Charlie Cox, Claire Danesová, Michelle Pfeifferová, Robert De Niro

Kinobox: 80 %

IMDb: 7.6

Divák však srovnává věci viděné, tudíž může zjistit, že hrou s dobovými anglickými prvky předčí Hvězdný prach i Harryho Pottera a že na rozdíl od něj nepředstírá školáckou nevinnost. Navíc mladík, který se vypraví do zakázané říše za zdí pro hvězdu spadlou z nebe, má blíže k hloupému Honzovi než k čarodějnickému premiantovi.

A hvězda po dopadu přijme podobu dívky možná až příliš pozemské, jakých by novodobý rytíř potkal na diskotéce dvanáct do tuctu. Přesto pak nastanou i okamžiky, kdy se Ona rozzáří téměř rusalčím jasem citu a On postupně získávanou odvahou.

Střízlivost svědčí kromě romantické struny také humoru, jehož nejpůvabnější, neboť nejčernější podobu zastupuje bratrovražedná vybíjená následníků trůnu, přičemž ti, kdo už vypadli z klání, sledují a glosují další dění coby záhrobní duchové.

Na rozdíl od běžných fantasy tu k efektům přibývá i poezie, vzdušnost a vtip. Filmu zkrátka nelze upřít dovedný, byť mírně přezdobený obal, jako kdyby se Pán prstenů přepsal pro slabikář, rozkrájel na úhledné sladké kousky a uložil do bonboniéry se zlatou stužkou.

Obsahově vzato jde o klasický model – všichni ženou za týmž pokladem – a guláš motivů i figurek pocházejících z pohádkářských bank celého světa. Dva okamžiky stojí za zmínku. Předně pirátská loď řítící se vzduchem. Její velitel Robert De Niro je zábavným mixem barona Prášila a útlocitného loupežníka Lotranda. Jen stylizace v duchu Pirátů z Karibiku bez Deppa moc nevychází.

Druhou potěchu pro oči zosobňuje Michelle Pfeifferová coby čarodějka: stále tak krásná, až vedle ní půvab mladších kolegyň dostává pouťový nádech, ale i ochotná se zohyzdit až po krajní mez žertů s pokleslým poprsím.

Nastavované finále v bojovém duchu vrátí člověka k vědomí, že nic nového pod sluncem vlastně neviděl. Nicméně vše, co zná a co čeká, je sestaveno umně, s darem probouzet úžas a s nadhledem, kterého mohlo být pro dospělé klidně víc.