Před čtyřmi lety přišel do tuzemských kin snímek Larse von Triera Prolomit vlny a stal se i přes svoje nekomerční dispozice velkou filmovou událostí. Proslavil nejen jméno režiséra, ale i hlavní představitelky Emily Watsonové. Prozatím vše nasvědčuje tomu, že nový Trierův film Tanec v temnotách bude ještě úspěšnější.
Uvedení filmu předchází velký triumf na letošním festivalu v Cannes: film získal hlavní cenu Zlatou palmu a představitelka hlavní role Björk přidala ocenění za ženský herecký výkon. Velký zájem diváků podtrhla i okamžitě vyprodaná projekce v rámci letošního karlovarského festivalu.
|
TANEC V TEMNOTÁCH | |
| režie | Lars Von Trier |
| scénář | Lars Von Trier |
| kamera | Robby Müller |
| hudba | Björk |
| hrají | Björk Catherine Deneuve David Morse Peter Stormare |
| délka | 139 minut |
Také v případě Tance v temnotách se Lars von Trier prezentuje nejen jako zkušený režisér, ale i skvělý scenárista. Ne mnoho lidí má talent postavit se k vlastní látce s podobnou pečlivostí a originalitou zároveň jako Trier.
Už v samotném literárním základu Lars von Trier pracoval s látkou, která nenechá lidské pocity bez odezvy. Příběh handicapované matky, která všemi způsoby bojuje za prostředky na operaci svého syna a díky tomu se nakonec ocitne za mřížemi, si se svou emotivností nezadá. Navíc Trierovo zpracování pocitovou stránku filmu podtrhuje a je to jen odraz dobře odvedené filmařeské práce, jeden z přímých důkazů režisérova talentu.
Specifická technika snímání a kompozice, které je v případě Tanečnice ve tmě zřetelná, filmu na některých místech pomáhá, ale notně mu i ubližuje. Varianta rychlých střihů je funkční v závěru, při přípravě popravy hlavní hrdinky, ale naopak zbytečná při téměř statických scénách v továrně na začátku. Zatímco v prvním případě přispívá k tomu, že divákům běhá mráz po zádech, v tom prvním je rušivá a působí zbytečně, podobně jako místy sesekané celky někdy až příliš aktivní kamery.
Podle všeho nebyla spolupráce mezi představitelkou hlavní role a režisérem zcela idylická. Kusá vyjádření Björk a Larse von Triera ještě před canneským triumfem dávala vytušit, že to mezi nimi při natáčení hodně skřípalo a že tihle dva se už při natáčení filmu asi nikdy nesetkají. Tanec v temnotách jen dokazuje, že i přes různé realizační problémy na ně výsledek může dát během okamžiku zapomenout.
A znovu se dostáváme k Lars von Trierovi. Dobře věděl, že Björk je vynikající zpěvačka bez potřebných hereckých zkušeností. První dispozici pro realizaci podobného filmu nutně potřeboval, druhá mu často pomohla. Nadto dokázal ze zpěvačky vymáčknout její herecké maximum, což se na výsledku také nesporně odrazilo.
Co však Larsi von Trierovi český divák v kontextu hereckého obsazení asi nikdy neodpustí, je obsazení role Oldřicha Nového, který se jako svědek dostaví k závěrečnému soudu. To je (specificky v českých kinech) jediné místo, kdy kinosálem prošumí smích. I přesto, že jinak ho poselství Tance v temnotách naprosto nepřipouští.
recenze Mirky Spáčilové
Film pro služky i profesory
Není snadné přijmout hru, jejíž pravidla určuje Lars von Trier ve filmu Tanec v temnotách: prazvláštní směs proletářského dokumentarismu a melodramatického kýče, jež se nikomu a ničemu nepodobá. Ale když se člověk přestane bránit a tenhle typ nadsázky přijme, má ho režisér v hrsti a podle libosti jej vede k smíchu, strachu i slzám v míře nevídané.
Hru na vyšší, závažnější formu čili operu naznačí dlouhá předehra, dramatická hudba bez obrazu: z ní rovnýma nohama von Trier skočí do komického nácviku ochotnického muzikálu. Jevištěm toporně přechází hrdinka, zapírající s dětinskou tvrdohlavostí počínající slepotu; je to bezradná nešika se silnými brýlemi, která odzbrojuje i pije krev. Jako by si věčně omluvným úsměvem nepřímo říkala o ohleduplnost, jako by její oddanost synovi, na jehož operaci střádá, vytvořila kolem ní aureolu svatosti, před níž se každý zastydí a činí dobré skutky.
Systém vztahů v malé komunitě je postaven na výroku Jestli tě to potěší, já jsem na tom ještě hůř než ty. Dívka brzy oslepne, sousedovi hrozí krach. A ublíží si navzájem, ač zoufale neradi: ze dvou blízkých ztracenců se stanou lupič a vražedkyně. Sociální románek pro služky se špatným koncem, chtělo by se říci - jenže způsob, jímž tvůrce s lacině vyděračskou látkou zachází, činí z filmu podívanou pro univerzitní profesory, aniž by ony pomyslné služky odradil. Von Trier si pohrává s thrillerem a emocemi: neklidný pocit ohrožení se rozlije pokaždé, když mžourající svobodná matka tápe po kolejích, kdykoli se zasní v lomozu továrenských strojů; už už se musí něco stát, srazí ji vlak, ruka jí uvízne v soukolí, odkud den za dnem po hmatu vytahuje plechové výlisky. Tenhle život se odehrává v podivně šedém, zapadlém čase jako za éry prvních manufaktur, ve stylizaci takřka industriální, kde se tančí v modrákách a s krumpáči, přičemž rachotící stroje udávají děsivě krásný rytmus. V kině, kam se hlavní hrdinka utíká do muzikálových pohádek, se zase strachujeme, že ji okřikne nějaký hrubián, protože kamarádka jí musí šeptem vykládat, co se vlastně na plátně děje.
Von Trierův tanec mezi žánry - a nad nimi - by zůstal polovičním bez Björk v hlavní roli: Islanďanka, která pro film rovněž složila hudbu, hraje s dětskou opravdovostí, doslova o život, a zpívá jako anděl. Některá muzikálová čísla, do nichž reálný děj přechází úplně samozřejmě, dlouho utkvějí v paměti. Třeba píseň dívky o tom, že vše podstatné už v životě viděla, rámovaná takřka budovatelskou kolektivní choreografií; tanec a duet s mrtvým na téma odpuštění; velká stepařská show v soudní síni. A vrcholná scéna v cele smrti, kde Björk rozbije ohlušující ticho vynuceně veselým popěvkem. Síla její hrdinky, jejímž hnacím motorem je spása syna, se ovšem občas sráží s logikou kriminálního případu; navíc zbytečně nastavovaného chvilkovou nadějí, již hrdinka odmítá. Přece by nás mág emocí von Trier nepřipravil o roztančenou cestu na popraviště a poslední píseň už s provazem na krku...
Asi nejhůř našinec překousne motiv "československého tanečníka Oldřicha Nového". Dánský tvůrce ovšem netočil film-pravdu, nýbrž vážně nevážné melodrama a půvabnou provokaci, na níž by devět z deseti filmařů ztroskotalo.
 Fotografie z filmu Larse Von Triera Tanec v temnotách. |
 Fotografie z filmu Larse Von Triera Tanec v temnotách. |
 Fotografie z filmu Larse Von Triera Tanec v temnotách. |
 Fotografie z filmu Larse Von Triera Tanec v temnotách. |
 Fotografie z filmu Larse Von Triera Tanec v temnotách. |
