Při hledání odpovědi na příčiny Gottovy oblíbenosti list uvádí: "Hluboká úklona, hluboký pohled, bezvadné oblečení. Když se Karel Gott takhle objevil na konci 60. let uprostřed německého pocitového chaosu mezi studentskou revoltou a beatovou hudbou, byl to balzám pro duše těch, u nichž vyvolával nový životní styl paniku. Melodie z filmu Doktor Živago katapultovala dobře vychovaného zpěváka do čela německých hitparád a tam zůstal i poté, co experimentoval s písněmi Rolling Stones."
Některé německé deníky poukazují i na politické aspekty Gottovy kariéry, zvláště na skutečnost, že se těšil privilegovanému postavení za komunistického režimu. "Němečtí příznivci však zůstali zpěvákovi věrni i poté, co se po ruské okupaci v roce 1968 vrátil do Československa a směl i za nového režimu jezdit do zahraničí, a tolerovali i skutečnost, že podpořil stranickou kampaň proti Chartě 77. Jaký tlak k tomu umělce případně přiměl, to nelze spolehlivě zjistit," píše FAZ.
Přísnější je Süddeutsche Zeitung, který připomíná, že "ještě v létě 1989, kdy Miloš Jakeš a Gustáv Husák měli důvody obávat se o svou budoucnost a museli bezmocně přihlížet tomu, jak je v sousedních zemích demontován reálný socialismus a ve vlastní zemi rebelují proti nadvládě strany i umělci, kteří platili za ohebné, na jednoho bylo stále spolehnutí: Karel Gott žádné petice disidentů nepodepsal".
"Režimy přicházejí a odcházejí, zlatý hlas z Prahy však zůstává. Dnes slaví šedesátiny a na jeho - z větší části jistě vynucenou - blízkost bohům bývalého komunistického Olympu při tom myslí jen málokdo. Právě naopak - celá vlast včetně dnešní politické elity mu leží u nohou," píše ve středu Süddeutsche Zeitung.
Die Welt poukazuje na to, že Gott (německy "bůh") musí stále znovu opakovat, že jeho jméno je pravé a není uměleckým pseudonymem. Trochu ho zlobí i skutečnost, že v Německu byl trvale zařazen do škatulky interpretů sladkobolných "dojáků", je za to i kritizován, ale když nazpívá něco jiného, nenajde podporu ani u oněch kritiků, protože nakonec i oni od něj očekávají stále totéž.
Gramofonová společnost Polydor/Polygram, které je Gott v Německu od samého začátku věrný, oceňuje jeho velkou úctu před publikem, kterému se snaží předvést za všech okolností vždy ten nejlepší výkon. Při tomto postoji a pro něj typické skromnosti a přirozenosti zpěvákovi nikdy nehrozilo, že by ztratil pevnou půdu pod nohama, uvádí firma.
