Projekt Praha 2000, v jehož rámci chce hlavní město dostát prestižnímu titulu udělovanému Radou ministrů Evropské unie, má být financován třetinově státem, pražským magistrátem a ze sponzorských zdrojů. Kabinet se také v září skutečně zavázal, že stát svůj podíl pokryje - pro roky 1999 a 2000 to činí zhruba čtyři sta milionů korun. "Vláda schvaluje návrh na zabezpečení podílu na projektu Praha - Evropské město kultury roku 2000," stojí v usnesení z 23. září 1998.
Již přislíbené finance však byly v návrhu státního rozpočtu drasticky seškrtány - na necelou desetinu původně stanovené částky. Kulturní výbor sněmovny se poté ještě pokusil finance na Prahu 2000 do návrhu rozpočtu vrátit, ale tato snaha definitivně ztroskotala na zamítavém stanovisku rozpočtového výboru. Organizační štáb Prahy 2000 v tuto chvíli může od státu čekat pouze patnáct milionů korun z rozpočtové kapitoly ministerstva kultury.
"Vyloučené to samozřejmě není, ale příliš nadějně to za současné konstelace nevidím," hodnotí ředitel organizačního štábu Michal Prokop možnost, že by poslanci přímo na plénu uvolnili potřebnou částku na zabezpečení programové přípravy - jde zhruba o sto padesát milionů korun. Jako bývalý poslanec a předseda kulturního výboru si nedělá velké iluze o tom, že by poslanci nějak výrazně pozměnili v kuloárech dojednané sumy. Na druhou stranu to byl právě Prokop, komu se takto podařilo stranické dohody obejít: v roce 1996 získal na finálním rozpočtovém plénu ze státní kasy šedesát milionů korun na program, v jehož rámci se veřejné knihovny postupně připojují na internet.
Plánovaný program Prahy 2000 se skládá z návrhů, jež vzešly z veřejné výzvy v médiích, z těch, které předložil pražský magistrát, a z projektů vypracovaných institucemi ve správě ministerstva kultury. Z toho je zřejmé, že nejvíc je ohrožena realizace právě posledně jmenované, "ministerské" části. Organizátoři Prahy 2000 by se kromě zmiňovaných expozic museli vzdát plánovaného zpřístupnění barokního knihovního sálu a astronomické věže Klementina se stálou výstavou o pražské astronomii, krajně by se zproblematizovala i zamýšlená modernizace a rozšíření expozic pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Vesměs jsou to akce, jejichž realizace není možná na poslední chvíli. Zároveň jde o návrhy, které by měly přesáhnout rok 2000 a natrvalo doplnit zdejší kulturní provoz.
Praha je jedním z devíti měst, jimž byl pro rok 2000 titul Evropské město kultury propůjčen. Ve většině z nich - snad s výjimkou Krakova - už mají ve věci financování zcela jasno a vědí, jaký bude příspěvek státu. V Santiagu de Compostela činí například 50 procent rozpočtu, v Avignonu čtyřicet procent, v Bergenu a Helsinkách třetinu.
Již přislíbené finance však byly v návrhu státního rozpočtu drasticky seškrtány - na necelou desetinu původně stanovené částky. Kulturní výbor sněmovny se poté ještě pokusil finance na Prahu 2000 do návrhu rozpočtu vrátit, ale tato snaha definitivně ztroskotala na zamítavém stanovisku rozpočtového výboru. Organizační štáb Prahy 2000 v tuto chvíli může od státu čekat pouze patnáct milionů korun z rozpočtové kapitoly ministerstva kultury.
"Vyloučené to samozřejmě není, ale příliš nadějně to za současné konstelace nevidím," hodnotí ředitel organizačního štábu Michal Prokop možnost, že by poslanci přímo na plénu uvolnili potřebnou částku na zabezpečení programové přípravy - jde zhruba o sto padesát milionů korun. Jako bývalý poslanec a předseda kulturního výboru si nedělá velké iluze o tom, že by poslanci nějak výrazně pozměnili v kuloárech dojednané sumy. Na druhou stranu to byl právě Prokop, komu se takto podařilo stranické dohody obejít: v roce 1996 získal na finálním rozpočtovém plénu ze státní kasy šedesát milionů korun na program, v jehož rámci se veřejné knihovny postupně připojují na internet.
Plánovaný program Prahy 2000 se skládá z návrhů, jež vzešly z veřejné výzvy v médiích, z těch, které předložil pražský magistrát, a z projektů vypracovaných institucemi ve správě ministerstva kultury. Z toho je zřejmé, že nejvíc je ohrožena realizace právě posledně jmenované, "ministerské" části. Organizátoři Prahy 2000 by se kromě zmiňovaných expozic museli vzdát plánovaného zpřístupnění barokního knihovního sálu a astronomické věže Klementina se stálou výstavou o pražské astronomii, krajně by se zproblematizovala i zamýšlená modernizace a rozšíření expozic pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Vesměs jsou to akce, jejichž realizace není možná na poslední chvíli. Zároveň jde o návrhy, které by měly přesáhnout rok 2000 a natrvalo doplnit zdejší kulturní provoz.
Praha je jedním z devíti měst, jimž byl pro rok 2000 titul Evropské město kultury propůjčen. Ve většině z nich - snad s výjimkou Krakova - už mají ve věci financování zcela jasno a vědí, jaký bude příspěvek státu. V Santiagu de Compostela činí například 50 procent rozpočtu, v Avignonu čtyřicet procent, v Bergenu a Helsinkách třetinu.
