Když do Prahy přijela 21letá německá zpěvačka Sarah Connorová představit svou novou desku, neváhal Karel Gott ani na minutu. Zpěvačku, která ho na cestách v Německu tolik zaujala, pozval do svého rozhlasového pořadu na Rádiu Impuls. V rozhlase se tak zlatý slavík představil ve zcela nové roli novináře. Celý rozhovor si můžete poslechnout dnes od 17 hodin. (red)
Třicet tři let vystupuji v Německu, takže vím, že jsi vlastně první německá soulová diva.
Zřejmě ano. (Smích)
Talent ani ta trocha štěstí ti přitom nechybí. Pokud však vím, začínala jsi vystupováním v jazzových klubech...
Jsi velmi dobře připravený. Na to, že jsi z Prahy, toho víš docela dost. (Smích) Ano, je to tak. Začala jsem hodně brzy a velmi dlouho jsem hledala gramofonovou firmu, která by mě jako soulovou zpěvačku podporovala. Mým problémem však byla barva pleti. Je bílá, a ne černá, tudíž všechny firmy pro mě měly stejnou odpověď: Běloška, a ještě Němka... Ta přece nemůže dělat soulovou muziku, to prostě nejde dohromady." Takže jsem potřebovala opravdu hodně času, než jsem se s nějakou firmou dohodla. Velmi dlouho jsem říkala ne společnostem, které mi sice nabízely smlouvy, ale přitom měly úplně jinou představu než já. Řečí typu OK, máš zelené oči, blond vlasy, tak nám nazpívej lidovku nebo nějaký pop a dohodnem se" jsem slyšela dost a dost. Nikdy se mě přitom ti lidé neptali, co bych chtěla dělat já. Přitom jsem celou tu dobu zpívala v barech a klubech, a získala tak jakousi pódiovou jistotu.
Nebála ses, že ta nabídka nikdy nepřijde? Že právě ta, kterou odmítáš, bude tou poslední a ty skončíš natrvalo v klubu.
Ona to mohla být pokaždé poslední příležitost, vždy to mohl být poslední telefonát. Ale pokaždé jsem se rozhodla, že nepodepíšu. Takové podmínky jsem prostě nemohla akceptovat.
Jsem rád, že se takový talent našel i v Evropě. Kdo tě inspiroval?
Kromě Stevieho Wondera asi hlavně Aretha Franklin. Můj tatínek je jejím velkým fanouškem, hrálo to unás doma pořád. Myslím, že každý z nás něco okouká u rodičů, může to být zařízení bytu, oblíbená jídla nebo muzika... A u nás, co si pamatuji, hrála soulová muzika jako James Brown, Donie Headaway nebo Mahalia Jackson. Ten americký vliv je u tebe opravdu velmi výrazný. Mám radost, když můžeme Americe ukázat, že to umíme i u nás v Evropě.
Jasně, že jim to ukážeme! (Smích)
Já jsem byl nějaký čas v Las Vegas a vím, jak nás Američané vidí.
Jak?
Třeba vůbec nevědí, kde leží Praha nebo Brémy, odkud pocházíš. Svého času vůbec nic nevěděli o Československu... Míchají všechno dohromady. Musíme jim ale přiznat, že angličtina je teď řeč popu, stejně jako dříve patřila ke klasické muzice italština.
Ty umíš plynule italsky?
Plynule italsky nemluvím, bohužel netrávím v Itálii tolik času jako v Německu. A jak jsi na tom ty?
Italsky ne. Kromě němčiny mluvím anglicky a trochu španělsky.
Co plánuješ do budoucna? Kam se v hudbě vydáš?
Myslím, že i nadále budu otevřená různým směrům. Hodně mě ovlivňují nálady, takže nikdy nemůžu říci, co přijde zítra. Jinak právě připravuji první vlastní turné po Německu, Rakousku a Švýcarsku a doufám, že se povede něco i v České republice. Byla jsem tu jako fanynka na koncertě Michaela Jacksona někdy v letech 96-97.
Tvůj dědeček pochází z New Orleans, ale Connorová je tvé umělecké jméno, nebo ne?
Ano. A má to poměrně jednoduchý důvod - chtěla jsem své příjmení schovat před veřejností. Město, ze kterého pocházím, je velmi malé nebo relativně malé - má asi 80 000 obyvatel. No a my jsme velká rodina, mám ještě pět mladších sourozenců a můj strýček je lékař. No a ve chvíli, kdy mu televizní stanice začaly volat do ordinace, že chtějí točit rozhovor se Sárou, řekla jsem si dost. Musím si zvolit jiné jméno, aby moje rodina měla dostatek soukromí.
***
SARAH CONNOROVÁ. Zpěvačka je prý první soulovou divou, která vzešla z německé hudební scény. Už jako malá holka věděla, že chce být zpěvačkou. Můj dědeček byl Američan a společně s otcem měli moc rádi rhythm & blues. Často jsem poslouchala jejich desky. A v okolí domu, kde jsme bydleli, bylo plno muzikantů. Vlastně jsem neměla jinou volbu," řekla Sarah, která chodila do hudební školy a zpívala v mnoha pěveckých sborech. Již od třinácti natáčela ve studiu a sbírala zkušenosti na festivalech. Nahrávací smlouvu získala o tři roky později. Já chci být úspěšná buď se svou vlastní hudbou, nebo vůbec," prohlašovala sebevědomě. Chtěla ukázat Američanům, že zpěvačka z Německa dokáže totéž, co jejich souloví interpreti. Její singl s hitem Let's Get Back To Bed, Boy si jenom v Německu koupilo více než 300 000 fanoušků. V současnosti má zpěvačka v hitparádách debutové album Green Eyed Soul. (vla)
Třicet tři let vystupuji v Německu, takže vím, že jsi vlastně první německá soulová diva.
Zřejmě ano. (Smích)
Talent ani ta trocha štěstí ti přitom nechybí. Pokud však vím, začínala jsi vystupováním v jazzových klubech...
Jsi velmi dobře připravený. Na to, že jsi z Prahy, toho víš docela dost. (Smích) Ano, je to tak. Začala jsem hodně brzy a velmi dlouho jsem hledala gramofonovou firmu, která by mě jako soulovou zpěvačku podporovala. Mým problémem však byla barva pleti. Je bílá, a ne černá, tudíž všechny firmy pro mě měly stejnou odpověď: Běloška, a ještě Němka... Ta přece nemůže dělat soulovou muziku, to prostě nejde dohromady." Takže jsem potřebovala opravdu hodně času, než jsem se s nějakou firmou dohodla. Velmi dlouho jsem říkala ne společnostem, které mi sice nabízely smlouvy, ale přitom měly úplně jinou představu než já. Řečí typu OK, máš zelené oči, blond vlasy, tak nám nazpívej lidovku nebo nějaký pop a dohodnem se" jsem slyšela dost a dost. Nikdy se mě přitom ti lidé neptali, co bych chtěla dělat já. Přitom jsem celou tu dobu zpívala v barech a klubech, a získala tak jakousi pódiovou jistotu.
Nebála ses, že ta nabídka nikdy nepřijde? Že právě ta, kterou odmítáš, bude tou poslední a ty skončíš natrvalo v klubu.
Ona to mohla být pokaždé poslední příležitost, vždy to mohl být poslední telefonát. Ale pokaždé jsem se rozhodla, že nepodepíšu. Takové podmínky jsem prostě nemohla akceptovat.
Jsem rád, že se takový talent našel i v Evropě. Kdo tě inspiroval?
Kromě Stevieho Wondera asi hlavně Aretha Franklin. Můj tatínek je jejím velkým fanouškem, hrálo to unás doma pořád. Myslím, že každý z nás něco okouká u rodičů, může to být zařízení bytu, oblíbená jídla nebo muzika... A u nás, co si pamatuji, hrála soulová muzika jako James Brown, Donie Headaway nebo Mahalia Jackson. Ten americký vliv je u tebe opravdu velmi výrazný. Mám radost, když můžeme Americe ukázat, že to umíme i u nás v Evropě.
Jasně, že jim to ukážeme! (Smích)
Já jsem byl nějaký čas v Las Vegas a vím, jak nás Američané vidí.
Jak?
Třeba vůbec nevědí, kde leží Praha nebo Brémy, odkud pocházíš. Svého času vůbec nic nevěděli o Československu... Míchají všechno dohromady. Musíme jim ale přiznat, že angličtina je teď řeč popu, stejně jako dříve patřila ke klasické muzice italština.
Ty umíš plynule italsky?
Plynule italsky nemluvím, bohužel netrávím v Itálii tolik času jako v Německu. A jak jsi na tom ty?
Italsky ne. Kromě němčiny mluvím anglicky a trochu španělsky.
Co plánuješ do budoucna? Kam se v hudbě vydáš?
Myslím, že i nadále budu otevřená různým směrům. Hodně mě ovlivňují nálady, takže nikdy nemůžu říci, co přijde zítra. Jinak právě připravuji první vlastní turné po Německu, Rakousku a Švýcarsku a doufám, že se povede něco i v České republice. Byla jsem tu jako fanynka na koncertě Michaela Jacksona někdy v letech 96-97.
Tvůj dědeček pochází z New Orleans, ale Connorová je tvé umělecké jméno, nebo ne?
Ano. A má to poměrně jednoduchý důvod - chtěla jsem své příjmení schovat před veřejností. Město, ze kterého pocházím, je velmi malé nebo relativně malé - má asi 80 000 obyvatel. No a my jsme velká rodina, mám ještě pět mladších sourozenců a můj strýček je lékař. No a ve chvíli, kdy mu televizní stanice začaly volat do ordinace, že chtějí točit rozhovor se Sárou, řekla jsem si dost. Musím si zvolit jiné jméno, aby moje rodina měla dostatek soukromí.
***
SARAH CONNOROVÁ. Zpěvačka je prý první soulovou divou, která vzešla z německé hudební scény. Už jako malá holka věděla, že chce být zpěvačkou. Můj dědeček byl Američan a společně s otcem měli moc rádi rhythm & blues. Často jsem poslouchala jejich desky. A v okolí domu, kde jsme bydleli, bylo plno muzikantů. Vlastně jsem neměla jinou volbu," řekla Sarah, která chodila do hudební školy a zpívala v mnoha pěveckých sborech. Již od třinácti natáčela ve studiu a sbírala zkušenosti na festivalech. Nahrávací smlouvu získala o tři roky později. Já chci být úspěšná buď se svou vlastní hudbou, nebo vůbec," prohlašovala sebevědomě. Chtěla ukázat Američanům, že zpěvačka z Německa dokáže totéž, co jejich souloví interpreti. Její singl s hitem Let's Get Back To Bed, Boy si jenom v Německu koupilo více než 300 000 fanoušků. V současnosti má zpěvačka v hitparádách debutové album Green Eyed Soul. (vla)
