Zeman parafrázoval rozhodnutí soudu, podle kterého „děti mají zůstat v pěstounské péči, protože si na ni zvykly“ (o rozhodnutí soudu čtěte zde). Podle tohoto vzoru by podle Zemana mělo ukradené auto zůstat v pěstounské péči zloděje, pokud tento zloděj auto dostatečně dlouho používal.
Případ českých dětí v NorskuPŘEHLEDNĚ: Kauza v otázkách a odpovědích |
Za zajímavou Zeman označil také argumentaci norského soudu, že Michaláková byla zbavena rodičovských práv proto, protože svůj nárok na své děti veřejně hájila prostřednictvím médií. „Je-li to pravda, pak se musím snad poprvé v životě zastat médií, protože plnila důležitou společenskou funkci ochrany práv českých občanů před bezprávím norských soudů,“ řekl Zeman.
To, že medializace norské straně vadí, zaznívá dlouhodobě. Oficiálně to však zástupci země nikdy nepřiznali. Agnete Krogvigová, právní zástupkyně norské sociálky Barnevernet, ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekla, že „v některých případech to Barnevernet může použít proti matce“. „Například když umístí fotky svých dětí na internet,“ poodhalila.
Sobotka: Naše podpora nekončí
Premiér Sobotka na páteční tiskové konferenci ve Sněmovně zdůraznil, že kabinet Michalákovy mimořádně podporoval. „Vláda vstoupila do řízení, aby deklarovala, jaké okolnosti postupu norských orgánů považuje za nesprávné a v rozporu se společnými závazky obou zemí vyplývajícími z mezinárodního práva,“ uvedl v reakci na rozhodnutí norského soudu.
„Je třeba respektovat jurisdikci Norska a rozhodnutí norských soudů. Manželé mají možnost se odvolat k soudu vyššího stupně,“ řekl Sobotka. České úřady včetně Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí jsou podle něj připraveny Michalákovým nadále poskytovat podporu, kterou od nich mají i jiní lidé v podobné situaci.
Český stát využil u norského soudu na podporu Michalákové takzvané písemné podání ve veřejném zájmu. Poukazoval v něm například na Úmluvu o OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Norský soud povolení k osvojení, které u mladšího hocha navrhovaly norské úřady, nedal.
V případu se angažuje také ministerstvo zahraničí. Jeho právníci nyní podle mluvčí resortu Michaely Lagronové prověřují případné právní možnosti.
Marksová jednala o ochraně dětí v Norsku
O ochraně dětí a přistoupení Norska k mezinárodní úmluvě jednala i v souvislosti s případem Michalákové tento týden ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Ta se v Norsku sešla se svou resortní kolegyní Solveig Horneovou. Norské království se od pátku řídí takzvanou Haagskou úmluvou, která mimo jiné upravuje navracení dětí, pěstounskou péči či postup a jednání úřadů a soudů. Nynější řízení Evy Michalákové a jejích synů to ale neovlivní.
Kradete děti, zní na protestechV posledních měsících se konaly v mnoha zemích protestní akce proti postupu norské sociální služby. Kritici ji obviňovali z „krádeží dětí“. Uváděli, že k odebrání dětí norské úřady přistupují často u rodin cizinců. Zástupci norských institucí už dřív uvedli, že za odebíráním dětí bývají někdy i „kulturní rozdíly“. Zatímco v některých zemích, odkud rodiče pocházejí, je například bití a psychické trestání dětí přípustné, v Norsku je trestné. |
„Přistoupení Norska k Haagské úmluvě stávající proces (Evy Michalákové) nijak neovlivní, rozhoduje soud. Norská strana ale bude mít povinnost poskytnout podrobné informace - například o přesné aktuální situaci chlapců,“ popsal mluvčí ministryně Petr Habáň. Další podrobnosti o schůzce šéfek resortů obou zemí české ministerstvo práce nesdělilo.
Na to, aby Norsko přijalo úmluvu, tlačila i česká vláda a diplomacie. Norská ministryně pro děti, rovnost a sociální začleňování Solveig Horneová už dřív uvedla, že přijetí úmluvy povede ke změnám při řešení případů dětí cizinců. Po odebrání z rodiny by nemusely putovat k pěstounům v Norsku, ale mohly by se dostat k příbuzným v zahraničí.
Záležet ale bude vždy na nejlepším zájmu dětí a na vazbách s rodinou v cizině. Ministryně už dřív také uložila příslušným norským úřadům, aby kauzy odebraných dětí prověřily. Cílem mělo být zkvalitnění práce sociální služby.
Zastánci Michalákové ministryni Horneovou požádali, aby její kauzu zahrnula mezi prověřované. Norské ministerstvo odpovědělo, že do konkrétních případů nemůže zasahovat a rozhodnutí je na norských soudech. Studie se nebude týkat jednotlivých kauz, ale systému a jeho fungování.
Resort uvedl, že norská sociální služba má zajistit, aby děti v Norsku bez ohledu na svůj původ vyrůstaly v bezpečném prostředí a za podmínek, které neohrožují jejich zdraví a vývoj.
Chlapci jsou u pěstounů už pět let
Jedenáctiletého Denise a sedmiletého Davida odebrala norská sociální služba české matce a otci před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. Podezření se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách.
Rodiče se mezitím rozešli. Norské úřady loni rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího chlapce, otci práva ponechaly. Michaláková rozhodnutí napadla u soudu, chce děti do péče.
Norský soud rozhodoval o případu na konci května, soudkyně Liv Synnöve Taraldsrudová měla na vynesení rozsudku čtyři týdny. V něm podle ČT zdůvodňuje rozhodnutí mimo jiné i medializací případu, která má ukazovat na neschopnost Evy Michalákové pohlížet na případ z perspektivy dětí. Podle soudu se navíc ani jeden ze synů k matce vrátit nechce. Nadále proto platí, že zůstanou u pěstounů.
Michaláková se může proti rozsudku odvolat k vyšší instanci. Případ bude znovu řešit i český soud. Okresní soud v Hodoníně by se měl zabývat norskými rozsudky a také úpravou péče o děti po rozvodu rodičů.
Podívejte se na příběh dětí odebraných v Norsku:
10. února 2015 |
