Jsme podnikatelé, ne samaritáni, říká provozovatel malých jednot

Některé obchody na malých vsích na Třebíčsku mají namále, prodělávají. V dvousethlavých Kladerubech nad Oslavou se schyluje k obecnímu referendu. Otázka zní: Dotovat, nebo nedotovat prodejnu v obci?

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Po jejím zodpovězení může ve vsi zůstat prázdný obchod. „Vážně nad referendem uvažujeme. Máme malý rozpočet do dvou milionů korun a provozovatel prodejny Coop, družstvo HB, přišel s ­požadavkem ročního příspěvku 30 tisíc korun, protože obchod nevydělává. Názory Kladerubských jsou půl na půl, zda do provozu dát peníze,“ říká starosta Milan Horký.

Ve vesnici žije hodně starých lidí, kteří mají problém zajistit si nákup v pět kilometrů vzdáleném Mohelně. Ti, kteří jsou ale v aktivním věku, běžně nakupují převážně jinde než doma - třeba v Náměšti.

Největší maloobchodní síť sedmdesáti venkovských prodejen na Třebíčsku včetně té kladerubské provozuje právě havlíčkobrodský Coop, který ji před víc než rokem převzal od firmy JMB.

Coop má zjednodušeně řečeno vše, co je uvnitř budov, plus zaměstnance. Samotné objekty čerstvě vlastní pražská CPI Property Group miliardáře Radovana Vítka.

Coop má provozní potíže, o kterých věděl už při převzetí firmy JMB v roce 2014. Jeho manažeři šli do transakce s tím, že potíže budou řešit za pochodu.

„Patnáct ze sedmdesáti prodejen je ztrátových a hledáme řešení. Jde o ty v nejmenších vsích. Žádáme nyní samosprávy vesnic, aby zkusily hledat řešení i ve spolupráci s­ Krajem Vysočina. Aby se na obecních úřadech nad situací zamysleli a zvážili, zda na provoz přispějí,“ říká předseda představenstva Coopu Vladimír Stehno.

Pardubicko má dotace

„Je to stejný princip, jaký se uplatňuje u malých poboček pošt. Jde o­ zachování jedné ze základních služeb na venkově,“ hájí Stehno požadavek na podporu tohoto podnikání z veřejných rozpočtů. Podle něj by měl kraj obcím přispět a ­obce pak samy rozhodnout, kterého podnikatele ve vsi podpoří.

Argumentuje tím, že určitou formu dotace v tomto směru poskytuje třeba sousední Pardubický kraj. „Odmítáme narážky, že větší prodejny například v Jaroměřicích nebo Moravských Budějovicích nám vydělají na­ provoz těch malých, ztrátových. Jsme podnikatelé, ne samaritáni. My na malých vsích být nemusíme, když se nám to nevyplácí,“ říká Stehno.

Podle náměstka hejtmana Libora Joukla kraj dotace, ze kterých by se dal podpořit provoz a zachování malých venkovských jednot, nechystá. „V říjnu 2014 proběhlo dotazníkové šetření mezi obcemi do 500 obyvatel. Reagovalo nám jen 78 z nich, z toho více než polovina problém s ­prodejnou neřeší, funguje tam čistě na komerční bázi bez dalších problémů. Zájem tedy nebyl takový, jaký by odpovídal přípravě nějakého vhodného dotačního titulu,“ vysvětluje Joukl.

Třešťský gigant? Rozprodej trvá

Malé prodejny na venkově na Jihlavsku v minulosti provozovala Jednota Třešť. Kdysi patřila k nejbohatším maloobchodním družstvům v Československu a v dobách své největší slávy mívala kolem 250 prodejen. Firma ale zkrachovala.
Její problémy měly počátek už v ­90. letech, kdy ji začaly potápět závazky z minulosti. Standardní totiž v minulosti bylo, že si Jednoty dělaly velké zásoby zboží, které nakupovaly na úvěr od bank. A právě na počátku 90. let se po změně režimu skokově zvedla úroková sazba až na 24 procent. Pro družstva, jež měla vysoké úvěry, se jednalo téměř o likvidační stav. Dluhy tak neúnosně narůstaly.
Definitivní zánik Jednoty Třešť pak fakticky začal v roce 2012, kdy se na začátku září ocitla v likvidaci. Tehdy už jí zbylo jen patnáct „kamenných“ prodejen a jedna pojízdná. Část sítě od ní postupně převzala jihlavská společnost Lapek.
Nyní je třešťská Jednota v likvidaci, jenže zájem o její majetek není velký. Naposledy insolvenční správce prodal například regály do skladu za 3 000 korun nebo Škodu Felicia za dvanáct tisíc.

Při dotazování byly podle něj zjištěny nejrůznější překážky při nastavování dotačního titulu - například potíže s udržitelností prodejny, majetkoprávní problémy, sporná veřejná podpora a podobně.

Joukl uvedl, že hejtmanství jde trochu jiným směrem. „Kraj se zaměřil na podporu regionálních produktů, takže kdokoliv, kdo má obchod a ­prodává je tam, může si nechat prodejnu certifikovat a na určité peníze na rozvoj dosáhnout,“ popsal.

Plány zatím tají

Čtvrtý nejbohatší Čech Radovan Vítek dal nedávno za 70 objektů bývalých jednot na Třebíčsku miliardu korun. Vydělává na pronájmu prodejních ploch. „Získané portfolio se skládá ze zhruba 45 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy, generuje příjmy z pronájmu kolem 2,4 milionu eur ročně,“ uvedla Vítkova CPI.

Nepomohlo by Coopu domluvit se s pražským majitelem budov CPI například na nižším pronájmu?

„Když nám sleví v prodělečné venkovské prodejně, přidá ve výdělečné maloměstské. Je to podnikatel, zachová se logicky,“ odpověděl předseda představenstva Coopu Vladimír Stehno.

Samotná CPI nereagovala na dotazy MF DNES, proč investovala zrovna na chudším Třebíčsku a jaké tam má v budoucnu plány.

V malých Mikulovicích se chce vedení obce domluvit na jiném modelu, protože má v plánu obchod zachovat.

Už nějaký čas tam řeší odkup objektu prodejny. „Bude se o něm jednat ještě do poloviny tohoto roku. A taky například o tom, že bychom po odkupu odpustili Coopu peníze za pronájem - výměnou za to, že by Coop zase nepožadoval padesátitisícový roční příspěvek na provoz,“ předestřel jednu z variant, jak řešit prekérní situaci, mikulovický starosta Jaroslav Kunst.