Je to území, kam člověk vstupuje jen nerad. Země se mu pohupuje pod nohama a chtě nechtě se vybavují scény z filmů, ve kterých rašeliniště pomalu a neúprosně polykají nešťastníky.
Přírodní rezervace V Lísovech u Jihlávky nedaleko Počátek teď díky své špatné přístupnosti vydala malé tajemství. Biologové tam v minulém týdnu objevili vzácného brouka rákosníčka. Vzácností je tam víc. Například i denní motýl perleťovec severní.
"Jsou unikátní proto, že se v České republice vyskytují naprosto výjimečně na malých omezených plochách. Jsou chladnomilní a musejí mít ideální podmínky," říká entomolog Václav Křivan z Českého svazu ochránců přírody Kněžice. Proto jde podle jeho slov o jedno z nejvzácnějších území v celém Kraji Vysočina.
Brouk rákosníček nemá v českém jazyce odborné označení. Latinsky se nazývá Donacia obscura. V tuzemsku se nachází asi v deseti malých lokalitách v podhorských oblastech.
Přírodní rezervace V Lísovech
|
"U Jihlávky podle našeho odhadu žije tento druh nepřetržitě od poslední doby ledové. Je to relikt, jeden z posledních pozůstatků. Na celé Vysočině víme ještě o jednom místě výskytu ve Žďárských vrších nedaleko Velkého Dářka," říká Křivan.
Rákosníček žije na vlhkých rašelinných loukách. Ke své existenci nezbytně potřebuje rostlinu ostřici zobánkatou.
Chladno a silné prameny
"V době ledové byla na našem území chladná tundra plná podmáčených biotopů, jako je ten V Lísovech. Jak se oteplilo, krajina se vysušovala. Své udělala i činnost člověka. Ovšem chladná vlhká rašeliniště se silnými prameny jsou posledními místy, kam člověk nesměřuje svou činnost. A pokud ano, tak nerad. Obtížně se takové území melioruje," vysvětluje biolog.
V Lísovech se svého času těžila rašelina, ale nakonec se od toho ustoupilo.
Totéž, co o rákosníčkovi, platí taky o motýlovi perleťovci severním. Denní motýli jsou u nás poměrně dobře zmapovaní, protože si je lidé rádi fotografují. Tento V Lísovech u Jihlávky dlouho unikal pozornosti.
"Bylo to příjemné překvapení, že jsme ho tam před asi dvěma lety objevili. Na Vysočině obývá ještě nedalekou rašelinnou lokalitu Kaliště. Ta je taky u Jihlávky. Jinde jsme na něj zatím narazili. Do té doby jsme vůbec nepředpokládali, že se u nás v kraji může vyskytovat," říká Křivan.
Perleťovec obývá ještě velmi malá území na Šumavě, v Novohradských horách, v chladných polohách na Jindřichohradecku nebo u Chebu. I tento motýl je relikt, který tu přežil od poslední doby ledové. Lze se s ním setkat spíš v severských státech.
"Perleťovec severní přebývá na izolovaných ostrůvcích v nejzachovalejších místech naší přírody, kde jsou mokřady a rašeliniště. A kde roste klikva bahenní," vysvětlil. Klikva bahenní je drobný plazivý keřík podobný borůvce. Perleťovec se živí pouze jí.
