Francouzsky mluvící Švýcaři tuto oblast nazývají Lac Man. Díky klimatu a vlastnostem půdy je okolí Ženevského jezera perfektním místem pro pěstování hroznů. Nejinak je tomu i na viničních terasách Lavaux, jež se táhnou podél jezera od vodní tvrze Chateaux de Chillon poblíž Montreaux až po vesničku Lutry u Lausanne.
Přes deset tisíc teras
Vše tady začalo již v jedenáctém století, kdy cisterciáčtí mniši začali budovat na 585 metrů vysokém kopci nad Ženevským jezerem první terasy, aby se svahy s vinicemi nesesouvaly do jezera.
Vznikly tak kamenné zídky i mohutné kamenné zdi vysoké až dvacet metrů, které daly stráním nad jezerem posvátný vzhled historického chrámu, deset tisíc teras a asi 450 kilometrů kamenných zdí.
Kamenné terasy umožňují v prudkém svahu pěstovat víno, chrání půdu před erozí a ještě navíc drží teplo, čímž ve vinicích pomáhají vytvářet zvláštní, téměř středozemní klima. To je pak společně s půdou hlavní příčinou mimořádné kvality zdejších vín a vydatné úrody - víc jak pět milionů litrů vína ročně.
Vinice se tu rozkládají na 800 hektarech a všechny jsou orientovány jižním směrem. Z bílých odrůd se pěstuje prakticky jen odrůda Chasselas, je vysázena na zhruba 85 procentech vinic.
Vyrábí se z ní suché, lehké, elegantní víno s jemným ovocným charakterem pod jménem Dorin. Z modrých odrůd to jsou Gamay a Pinot noir, jejichž směs se zde jmenuje Savagnin. Je to příjemně ovocné, středně plné víno.
Vinice chrání zákon i UNESCO
Pro svoji jedinečnost byly terasy Lavaux v roce 2007 zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. Zachování stávající unikátní kulturní krajiny zaručují švýcarské zákony již od čtyřicátých let minulého století a od roku 2007 i příslušnost ke světovému dědictví UNESCO.
Úspěšnému zařazení předcházelo náročné zpracování nominace, v případě vinic Lavaux na ní pracovalo třicet švýcarských odborníků několik let. Hotové podklady předali federálnímu úřadu pro kulturu a teprve následně vláda postoupila žádost o zápis příslušnému výboru na UNESCO do Paříže.
Vinná réva se tu pěstuje na tisícovkách teras.
Kvalitní víno potřebuje hodně tepla a oblast Lavaux má slunce hned ve třech podobách. To první a skutečné je na obloze. Druhé se v podobě tepla odráží od hladiny jezera a třetí blahodárné teplo vyzařuje z vyhřátých kamenných teras. Komplex usazenin slepenců, pískovců, břidlic a slínovců bývalého terciérního moře je pak základem pro vznik kvalitních půd pro vinohrady.
Hrubozrnnost a sklon svahu ovlivňují množství absorbované vody do půdy, na níž závisí kvalita a chuť vína. Bez výhodné polohy vinic na prosluněných jižních svazích, odpovídajícího geologického podloží a dobré půdy bohaté na minerály by stěží mohla vznikat vynikající vína.
Vinohradníkem je i město Lausanne
Třiatřicet hektarů vinic tady patří přímo městu Lausanne, jež je od mnichů v roce 1802 odkoupilo. Díky nim je dnes toto město nejvýznamnějším veřejným vinařem ve Švýcarsku. Zisk z prodaného vína vrací zpět do udržování vinohradů a využívá ho na podporu veřejných služeb.
S vinicemi sousedí půvabná vinařská vesnička Lutry
Kde to jde, nakládají se přepravky s hrozny na multikáry.
Pět městských vinic neboli domén mají všechny historické budovy s červenými a bílými pruhovanými žaluziemi a květy ze dvou barev zastoupených v městském erbu. Tři vinice se nacházejí na východ od města v oblasti Lavaux a dvě v oblasti známé jako La Côte. Vyrobená vína mají označení AOC (Appellation d’Origine Contrôlée), což dosvědčuje, že splňují zvláštní výrobní normy specifické pro tuto geografickou oblast.
Byl jsem při tom
První z pěti vinic, které město získalo, je Clos des Abbayes, jejíž monumentální stavba bývá využívána k reprezentačním účelům. Samotná vinice má rozlohu 4,7 hektaru v Dézaley, kde se v jejím sousedství nachází další vinice, Clos des Moines o velikosti čtyř hektarů. Sklon svahu zde převyšuje třicet procent.
Právě na vinici Clos des Moines jsem měl možnost prožít několik dnů ve společnosti vinohradníků a jejich pomocníků, česačů. Vinná réva se zde obdělává i sklízí výhradně ručně a při sklizni můžete vidět brigádníky prakticky z celé Evropy. Švýcaři by totiž za plat, který dostávají, nepracovali. Jsou odměňováni hodinově, 17 franků na hodinu práce, za tři týdny, co sklizeň trvá, si přijdou po odečtení srážek na ubytování a stravování přibližně na 1 500 franků (zhruba 34 tisíc korun). Ale pozor! Jsou placeni jen za odpracované hodiny, takže třeba při dešti, který je tu ale vzácný, nedostávají nic.
Společné posezení po náročném dni
Sklenka vína po práci přijde vhod.
Nejvíc jich přichází z Portugalska, ale také třeba z Moldávie či ze zemí bývalé Jugoslávie. Již jedenáct let sem pravidelně zajíždí i Karel Stejskal, který sám má doma na Litoměřicku malý vinohrad a zdejší prostředí a atmosféru si nemůže vynachválit. Jako dobrý znalec poměrů by rád v budoucnu zprostředkoval formou zážitkové turistiky sběr vína i případným zájemcům.
Na pomoc přilétá i vrtulník
Vinná réva se sklízí ručně jako v minulosti, česači zralé hrozny stříhají a ukládají do zelených bedýnek, které se vždy po řádku svážejí na drezíně do připravených valníků. Tam, kde je svah natolik příkrý, se ke svážení hroznů využívá helikoptéra, pod níž se na lano zavěšují objemné pytle s hrozny o váze až osm set kilogramů. Ty se pak dopraví nahoru na silnici, kde jsou připravené valníky, na něž je vyloží. Při orientaci pomáhá pilotům speciální mapa s vyznačenými čísly, která odpovídají stejným číslům na vinicích. Spojení mezi helikoptérou a vinaři zprostředkovávají vysílačky. Vše se odehraje velmi rychle a bez komplikací.
Přepravky se z multikár překládají na malý náklaďák.
Helikoptéra odnáší na laně vaky s hrozny.
Rychlé je i zajištění samotné helikoptéry, jejíž jeden let přijde na 50 franků (1 200 Kč). Doris, zástupce vedoucího na městských vinicích, prostě dopředu vyjedná s letovým dispečinkem čas, na který pilot s helikoptérou přilétne. A přílet je, jak je ostatně ve Švýcarsku prakticky všude zvykem, téměř na minutu dodržen.
Doris má ke své práci patřičné vzdělání, před třemi lety absolvovala vinařskou školu v Lausanne a získala titul bakalářky. O městské vinice se stará společně s vedoucím Lucem. Už v době studií chodila každým rokem do vinic na praxi a desítku praktikantů je možné na vinici vidět i letos.
Čtvrt milionu lahví ročně
Také na městských vinicích převládá asi z osmdesáti procent zde velmi ceněná odrůda Chasselas, kterou v jiných vinařských regionech využívají jen k výrobě stolního vína. Dále pěstují odrůdy Gamay a Pinot noir, nově je naroubován na staré podnože Merlot. Hrozny se zpracovávají přímo ve viničním domu, kde víno i zraje ve dvoupatrovém sklepě ve velkých dřevěných sudech. Tady se rovněž lahvuje, ze všech pěti vinic je to na čtvrt milionu lahví.
S vinicemi sousedí půvabná vinařská vesnička Lutry
Monumentální Clos des Abbayes bývá využívána k reprezentačním účelům.
Bílé hrozny jsou ještě ten samý den, kdy jsou sklizeny, zpracovány v dřevěném lisu, naproti tomu červené hrozny se nechávají nějaký ten den uležet, aby se macerovaly ve svých šťávách. Pokud by tomu tak nebylo, neměla by vylisovaná šťáva bohatou barvu. Při zpracování hroznů nepřijde nic nazmar, spotřebuje se vše včetně odpadu ze slisovaných hroznů, který využívají farmáři jako hnojivo.
Prostředkem vinice Lavaux vede vyasfaltovaná cesta, Route de Vignoble, značená cedulí se stylizovaným hroznem. Lze ji absolvovat pěšky či na kole, ale také projet ve žlutém vláčku, Train des Vignes, který křižuje vinice z Vevey do Puidoux-Chexbres. Ve vesnicích lákají pohostinné vinné sklípky, při ochutnávkách vín se podávají speciality místní kuchyně.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Popularita švýcarského vínaŠvýcarská vína jsou v zahraničí takřka neznámá. Říká se totiž, že Švýcaři všechno víno, které vyrobí, ročně je to asi 130 milionů litrů, také sami vypijí. S více než padesáti litry spotřeby na hlavu jsou šestí na světě, ale není to pravda. Export vína roste rychle a naopak do země proudí vína z celého světa. Švýcarské víno si našlo oblibu mezi znalci zejména v Německu (750 000 litrů ročně), ale také v Belgii a Francii. Červená vína preferují v USA, významnými importéry jsou i Nizozemsko, Japonsko, Kanada a Británie. |
