Trabanti v Indii: Když nemáte trabanta, půjčte si jeho indické dvojče

  8:04
Čekali jsme na svoje auta, a tak jsme se chtěli zabít v indickém provozu a nevěděli jsme na čem nebo v čem, až jsme si vyzkoušeli hned dvě indické legendy. Každopádně Indie nás baví a věci tu jdou o dost snadněji, než jsme čekali. Otázka je, zda je lepší stará rachotina z Evropy nebo z Indie
Když nemáte trabanta, tak si půjčte trabanta.

Když nemáte trabanta, tak si půjčte trabanta. | foto: Vojtěch Duchoslav, Marek Duranský, Zdeněk Krátký

„Nedělejte to! Neřiďte tu!“ Doporučení, které na vás vypadne na mnoha místech a v mnoha podobách, pokud se pokusíte vyhledat pár rad, jak v Indii jezdit autem.

Každé čtyři minuty tu na silnici zemře jeden člověk, dopravní předpisy jsou spíše doporučení. Nejezdí se tu vlevo, ale spíše vlevo, kruhové objezdy jsou tu proto, aby byly křižovatky ještě zábavnější, protože objíždět betonovou skruž ze všech stran je přece mnohem větší sranda. Musíme říci, že se nám tu hodně líbí. Trápí nás jedině to, že nemáme čím jezdit!

Žlutý cirkus se zpozdil o týden, když jedna loď minula druhou a nepředaly si náš kontejner, takže „balíček“ se flinká někde na Srí Lance. A tak přemýšlíme, jaké služební vozidlo si pořídit, než získáme naše žluté příšery.

V jedné stopě

Jestli má Indie nějaký globálně známý dopravní prostředek, je to Royal Enfield, nejdéle vyráběný motocykl v historii. Licenční britský stroj, který se sem dostal po druhé světové válce a od té doby křižuje indické silnice.

Mysleli jsme si, že je to dnes spíše libůstka pro petrolheady, ale jezdí tady toho spousta. Sice už převažují modernější motorky, ale enfieldů je tu opravdu hodně. Mimochodem, také moderních škodovek, byť o dost méně než enfieldů. Jawy či jejich licenční verze Yezdi tady už nepotkáváte vůbec.

Původně jsme se chtěli na enfieldu jen projet, jenže pak naší slovenské dvojici Marek a Marek ujel autobus a nevymysleli žádné lepší řešení, jak se dostat na místo určení než si půjčit dva enfieldy. Bylo to drahé, zato složité. No neberte to!

Marek a Marek si půjčili enfieldy jako první. A už to jelo.

A tak se u „nás“ na dvorku ocitla dvě motorová vozidla. Najednou jsme nemuseli chodit na asfaltku a mávat na tuktuky, ani volat uber. Mohli jsme vyrazit, kdy jsme chtěli a kam jsme chtěli! Sice bez klimatizace, ale ten pocit, když pod vámi tepe tvrdý jednoválec s chodem stabilního motoru, z retro posazu vás bolí záda a noříte se do oblaků spálené nafty valících se z barevných náklaďáků, stojí za to.

Erupce aktivity

A tak začal počet půjčených motocyklů rychle růst, až dvojnásobně převýšil počet řidičáků na motocykl v naší výpravě. Ne, že by to tady někoho zajímalo. Z enfieldu se stalo naše služební vozidlo. A hodilo se! Bydlíme nějakých pětadvacet kilometrů od přístavu a pravidelně tam vyrážíme podepisovat papíry a shánět razítka. 

Naše loď konečně připlula a papírový proces se rozjel naplno. A musíme říci, že zíráme. Indická byrokracie je obávaným strašákem, ale tady to jde překvapivě dobře. Byť to má svá specifika.

Zdá se, že se zde pracuje v jakýchsi nepravidelných erupcích aktivity. Nic se neděje, vše se vine v poklidném tempu pomalu plynoucí teplé bahnité řeky, když najednou výbuch, sopka, vodopád! Volají z celnice, že nutně potřebují podepsat papír. Telefonují stylem, že má člověk pocit, že to u nich v kanceláři vypadá jak v hasičské zbrojnici. 

„Chybí podpis!“, světla divoce blikají, siréna naléhavě houká, úředníci sjíždí na tyčích a hledají řešení, volají, píší, organizují. Nestane se, že by vám řekli „když přijdete zítra v 11, bude to ideální“, případně „zavoláme vám s dostatečným předstihem, pokud bychom vás potřebovali“. Kdepak, nic, nic, nic, výbuch!

Vedli jsme dlouhou debatu, zda je to gang, gay, nebo gate fotka. Ale každopádně...

Přijeďte! „Ok, sedáme na motorky a jedeme.“ „Kdy tu budete?“ „Za hodinu, jako vždycky, to přece víte.“ „Nejde to rychleji?“ „Nejde.“ „Tak my někoho pošleme.“ „To přece nemá logiku, pojede sem a zase zpátky k vám.“ „Nevadí. Zůstaňte, kde jste.“ O deset minut později: „Přijeďte!“ Takže jak vidíte, mít po ruce Royal Enfield se opravdu hodí!

Indický trabant

Ovšem i přes tento řekněme velice dynamický způsob práce jde všechno překvapivě snadno a začínáme věřit tomu, že bychom mohli mít náš cirkus do týdne. To by bylo po třech týdnech čekání v Austrálii zázračné!

Jen ty monzunové deště jsou trochu otravné. Což o to, ona tady prší příjemně teplá voda, ale prší skoro každý den. To nemají naše foťáky, kamery ani životně důležité papíry rády. A tak zvažujeme změnu značky. Od jedné indické legendy ke druhé. Podařilo se nám sehnat Hindustan Ambassador, takový indický trabant a enfield v jednom. Opět britská licence, jen tentokrát automobilu, a opět jde o nejdéle vyráběný stroj své kategorie v historii.

První model Ambassador sjel z výrobní linky v roce 1958, o rok později než trabant, ale výroba skončila až v roce 2014, zatímco posledního trabanta vyrobili v roce 1991. Obě auta mají podobný osud. Zastaralá koncepce, která měla dávno skončit, ale stále se vyrábí, takže se inženýři pokouší o různé drobné inovace v mezích možností.

Z boku už to jako trabant nevypadá, byť je vidět, že karoserie vznikala ve...
Mysleli jsme si, že se v hindustanu schováme před zájmem místních, ale nepomáhá...

„Náš“ ambassador je nejpodivnější z celé rodové linie, pokus o modernizaci vzhledu, takový tovární tuzing. Zepředu připomíná nové mini, zevnitř taky, ale ve skutečnosti je to pořád auto z jiné doby. Tak by asi dopadl trabant, kdyby neskončil. Zoufalá snaha o modernizaci něčeho, co už by mělo být jen retro. Ale je to auto a už nejezdíme na jednání promočení!

Sebevražedné tendence

S indickým provozem jsme se sžili snadno. Jen jsme zvědaví na Lukáše, který má ještě mokrý řidičák a jestli jediné řidičské návyky, které získá, budou ty indické, rychle se doma vyboduje. V lepším případě. Nebo taky skončí ve vězení.

Trabantem tam a zase zpátky

Tady je provoz tekoucím proudem. Vše se přizpůsobuje všemu. Jedete v protisměru? Nevadí. Na chvilku si dáme evropská pravidla. A pak zase zpátky. Tady neplatí psané předpisy, ale pocity. Zažili jsme to už mnohokrát, ale Indie je v tom rozhodně nejdál!

Důležité je hlavně neudělat něco nečekaného, což znamená cokoli, při čemž nemůžete v příští vteřině zahynout. Třeba pustit přecházejícího chodce. To ho totálně rozhodí. On nejde, vy nejedete. Teprve když přidáte plyn a on se v tu samou chvíli rozjede, takže ho málem přejedete, je zase vše v pořádku. Dokud vypadáte, že chcete spáchat sebevraždu, je vše v pořádku. Líbí se nám tu!

Dovnitř a ven

Stačí jen nečekat, že věci fungují, jak jsme zvyklí a ony fungují po svém. V přístavu ukrajujeme další a další povolení, potvrzení a oprávnění až konečně přichází ten den! Jdeme pro auta. Zastavíme se na celnici, připomeneme, že Slovakia a Slovenia není totéž. Dostaneme poslední razítko a je to. Do přístavního skladu pustí jen náčelníka Dana. 

Následuje oblíbený celní rituál „co je v této krabičce? A v této?“, až konečně i celníci jsou s prohlídkou našich strojů spokojeni a …máme přijít zítra. Sice nevíme, proč nám nemůžou dát auta hned, ale po zkušenostech z Ameriky a Austrálie nás to nestresuje. Jen dovnitř prý smí jen dva lidi. Nevadí, ve dvou to zvládneme.

Jsme venku, vyrážíme na velkou cestu domů! Jen ještě musíme opravit několik...

Další den čekáme na telefon, kdy máme přijet, pak se tradičně hasičsky sbalíme, skočíme do ambassadoru a vyrazíme na známá místa. Jde to krásně, takže čekáme, jaký bude finální byrokratický fórek. Nějaký musí být, vždycky je! A tadá, je to tady. 

„Nemůžeme vás pustit do přístavu, protože nemáte povolení.“ „Ale včera to šlo?“ „To bylo včera. Dneska to nejde.“ Takže včera jsme mohli dovnitř, ale auta nemohla ven, teď můžou auta ven, ale my nemůžeme dovnitř. No co, počkáme. A tak stojíme za bránou a vyhlížíme, kdy nám sem tu naší žlutou parádu přitlačí. Nastartovat je neumí a jsme rádi, že se o to ani nepokouší.

Je to tu! Za rohem se objevuje první žlutý čumák, a druhý a třetí a jawa. Máme je! Jen doufáme, že tohle byly poslední metry, kdy je bylo potřeba tlačit.

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  3.5 18:36

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Už toho máme dost! Jak se populární destinace perou s přemírou turistů

1. května 2024

Velké pokuty za prkotiny, deklasování turistů na chodící peněženky, vytváření organizovaného...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rekordní jeskyně světa. V unikátním žebříčku je zastoupené i Česko

2. května 2024

Po celém světě bychom napočítali více než 1 200 veřejnosti přístupných jeskyní, které ročně...

Český výletník: Kde Československo nezaniklo. Hranice roztrhala dvě obce

27. dubna 2024

Vždycky mě lákalo vidět, jak vypadá osada Sidonie na Zlínsku, jejíž část se „stěhovala“ na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Poutní místa v Česku zažívají renesanci, říká autor populární knihy

26. dubna 2024

Lidé stále častěji hledají lokality, kde mohou uniknout před dnešním komplikovaným světem. Návod na...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  3.5 18:36

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Očima šotouše: vyberte nejkrásnější fotografii Karkulky nebo Rosničky

3. května 2024  14:33

Dubnové kolo naší fotografické soutěže Očima šotouše pro všechny milovníky železnice jsme tentokrát...

Český výletník: Když sochy hrají golf. Zkuste si netradiční stezku v Praze

3. května 2024

Golfové hřiště v Praze-Hostivaři je zároveň originální sochařskou galerií a jednou měsíčně nabízí...

Luxusní pláže i panenská příroda. Co a kdy objevovat na italské Sardinii

2. května 2024

Premium Evropský Karibik. To označení si italský ostrov plně zaslouží. Najdete tu identicky průzračné moře...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...