Jsem Evropanka každým coulem a není lehké mě přemluvit, abych „svůj“ kontinent opustila. Když mi ale operovaný meniskus znemožnil jarní lyžování, nechala jsem se přesvědčit k návštěvě Mauricia. S nelehkým srdcem jsem opouštěla svůj zaběhaný pořádek.
Kde to vlastně jsme?
Co na ostrově nejvíc bije do očí, je jeho multikulturní duch. Ať jsou to evropské, africké, indické nebo arabské vlivy, takřka každý národ tu zanechal stopu. O sebe se tady doslova opírají křesťanské kostely, islámské mešity, hinduistické chrámy i čínské pagody.
Vyznavači všech náboženství žijí na ostrově ve výjimečné toleranci. Vypadá to, že umění snášenlivosti se učí snad už ve školce. A užitek z toho mají všichni.
Tento kulturní mix nevznikl náhodou, je za ním kus ne vždy mírumilovné historie Mauricia. Na ostrov připluli kolem roku 1000 arabští mořeplavci a obchodníci, ale neusídlili se zde. Pár století se nic moc nedělo.
Až na to, že v roce 1512 připlul portugalský mořeplavec Pedro Mascarenhas a Mauricius „objevil“ znovu. Společně se sousedními ostrovy Rodrigues, Réunion a Cargados Carajos pojmenoval souostroví Maskarény. To však v portugalských rukou dlouho nezůstalo.
První, kdo ostrov skutečně kolonizovali, byli Nizozemci. Ti mu dali i jméno podle nizozemského prince Mauritse van Oranje. Na začátku osmnáctého století území dobyli Francouzi, kteří sem přivezli otroky a současně vytěžili většinu drahého ebenového dřeva. Z hlubokých lesů zbyly holé pláně, na kterých se začala pěstovat cukrová třtina.
Zde pracovali vesměs afričtí otroci, z jejichž lámané francouzštiny se vyvinula kreolština, kterou většina obyvatel ostrova mluví dodnes.
Během napoleonských válek ostrov obsadili Britové, kteří po zrušení otroctví vyřešili nedostatek lidí v zemědělství dovozem „levné pracovní síly“ z Indie. Až v roce 1968 získal Mauricius nezávislost, nicméně zůstal v Britském společenství národů (Commonwealthu), samostatnou republikou se stal v roce 1992.
Svatební a golfová turistikaV hotelu Sugar Beach jsou velkou atrakcí svatby. „Ročně tu máme průměrně 290 svateb,“ vyprávěl mi manažer resortu Herwin. „Snoubencům nabízíme nejrůznější inscenace, ať v kouzelné Druhý Resort Long Beach s moderním elegantním designem nadchne především golfisty. Patří k němu totiž osmnáctijamkové hřiště rozprostřené přímo na vulkanickém ostrově Ile aux Cerfs, kam se dostanete hotelovým taxíkem a lodí. Svou nezaměnitelnou polohou je bezpochyby jedním z nejzajímavějších golfových hřišť na světě. Pokrývá většinu ostrova, který je obklopen tyrkysovou lagunou. Nadšeni budou i negolfisté, |
Angličané zde zanechali jízdu vlevo a nadšení pro golf. Dnes nabízí ostrov skvostná hřiště se skvělou infrastrukturou a je synonymem luxusní golfové turistiky.
Pohoda a klid na každém kroku
Stále mi vrtalo hlavou, jak je možné, že tu všichni dohromady žijí v takové pohodě a letoviska nejsou obehnána vysokými zdmi, jako tomu často v exotických destinacích bývá.
Vyzpovídala jsem Mauricijce, kterého znám z Prahy. Viky už léta pracuje v cestovním ruchu, domů se vrací jen občas. Když jsem na Mauricius přijela, právě tam byl.
„Otázky bezpečnosti máme na ostrově skutečně pod kontrolou. Žijí tu četné etnické skupiny, lidé s nejrůznějším náboženstvím, ale vzájemně se tolerují. Dobře vědí, že nás živí turismus a nebylo by moudré návštěvníky odradit. Nezaměstnanost je zde velmi nízká, v současné době kolem pěti procent. Ekonomika vzkvétá. To se podařilo právě proto, že stát klade na bezpečnost velký důraz,“ vysvětloval Viky a při pohledu na můj mobil dodal: „Kdyby ti někdo ukradl telefon, díky všudypřítomným kamerám bude do hodiny chycen a odsedí si nejméně měsíc.“
Lidé si práce váží a vědí, že to není samozřejmost. Co mne také zaujalo, že nikdo nečeká na spropitné. Zaměstnanci vám donesou kufry a okamžitě se tiše vytratí. Jen se objevíte na recepci, už vám jde někdo s úsměvem vstříc. Šoféři vyskočí z auta, běží otevřít dveře, zavazadla odnesou až k recepci. Jazyková vybavenost je také na slušné úrovni.
Kašmír za hubičku
Kdo chce, může podniknout výlet a během jednoho dne si prohlédnout celý ostrov. Dá se to stihnout. Problém je snad jen horší orientace, protože jakmile se dostanete mimo hlavní silnice, ukazují všechny směrovky jen do hlavního města Port Louis.
Ale vyplatí se tam zabrousit, protože to není v žádném případě ospalé přístavní městečko z koloniální doby. Žije tu kolem 200 000 obyvatel a je tu pěkně živo.
Nákupy se odehrávají buď v malých obchůdcích v úzkých uličkách, nebo přímo na nábřeží v elegantních shopping centrech na Caudan Waterfront. Všude se dá smlouvat, ale ceny jsou tak nízké, že to snad ani nestojí za to. Kašmírový svetr nikde jinde pod sto eur nedostanete.
Až se nasytíte obchodů, koukněte se na modrého a červeného mauritia v Blue Penny Museu. Už i proto, že tuto dvojici vzácných známek vloni koupil jeden Čech za sto milionů.
Bezpečné koupání
Mauricius sice leží v Indickém oceánu, kde se prohánějí žraloci, ale vy z nich strach mít nemusíte. Ostrov je obehnán korálovým útesem, který tvoří dokonalou přírodní hradbu, přes niž velcí živočichové nemají šanci proniknout. Vy si tak můžete koupání i šnorchlování na útesech užít v klidu.
Z pláží vyjíždějí pravidelně čluny, které vás zavezou na nejkrásnější místa s barevnými korály i hravými útesovými rybkami.
Pláže s bílým i zlatým pískem můžete čas od času vyměnit za neuvěřitelně sytou zeleň pralesů či výlet k sopečným kráterům a vodopádům. Ať už se na ostrově vydáte kamkoliv, nikdy neprohloupíte. Budete se mít na co dívat a bude vám zde dobře.
Může se hoditDostupný luxus Jak se domluvíte? Kdy vyrazit? Víza? |
Ostrovní stát Mauricius leží asi 900 km východně od Madagaskaru.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz