Rešovské vodopády si poslední dobou vydobyly přívlastek „nejkrásnější na Moravě“, což není příliš vzdálené pravdě. Spolu s přilehlou efektní soutěskou je vytvořila říčka Huntava v severozápadní části Nízkého Jeseníku, sedm kilometrů jižně od Rýmařova.
Přístup k nim zajišťují značené stezky ze čtyř směrů, nejbližším východiskem (1,5 km) je malá víska Rešov, která se na turisty vybavila parkovištěm, restaurací a penzionem.
Netradičním východiskem k vodopádům je Horní Město, dnes polozapomenuté, kdysi však slavné centrum okolního kraje.
Horní Město: žentour
Kostel Marie Magdaleny v Horním Městě
Utajený skanzen důlní techniky
Na rozdíl od Rešova, který bývá o víkendech často obležen auty návštěvníků, nebudete mít v Horním Městě s parkováním žádný problém.
Na náměstí před barokním kostelem sv. Marie Magdalény je místa dost. Zato chybí funkční restaurace i možnost ubytování.
Horní Město s mnohasetletou tradicí těžby stříbra, zlata a barevných kovů láká dnes návštěvníky vlastně jen na svou slavnou minulost, kdy bylo svobodným císařským městem produkujícím značné nerostné bohatství.
Připomínkou tohoto období jsou dobové repliky starobylé těžební techniky v podobě žentouru, rumpálu, větráku a důlního čerpadla rozmístěné spolu s tabulemi naučných stezek uprostřed obecní zástavby i mimo ni.
Naštěstí není Horní Město příliš velké, takže se vše dá po jistém čase najít i bez značek a směrovek, na které projekt z fondu MŽP jaksi zapomněl.
Stejně tak projekt zapomněl na obnovu zchátralých a poškozených částí, takže důlní větrák dnes spatříte už jen se dvěma perutěmi. Těžko říci, zda je budování důlního skanzenu skončeno, nebo má jenom přestávku. Z běžně dostupných informací člověk příliš chytrý není.
Rozkvétající zdrojnice Huntavy
Od repliky důlního čerpadla je to jen kousek k říčce Huntavě, podél níž přichází zelená turistická trasa z místní části Skály shora k Rešovským vodopádům. Huntava mívá celoročně vyrovnaný průtok, což pozitivně ovlivňuje vodopádový efekt Rešovské kaskády, který ani v suchých obdobích roku nemizí a vypadá víceméně stejně. To o většině českých vodopádů říci nelze, jejich podobu a přitažlivost silně ovlivňuje dostatek či nedostatek vody.
Skalské rašeliniště
Jedním z důvodů celoročně vyrovnaného průtoku na Huntavě je nedaleké Skalské rašeliniště chráněné na rozloze 45,5 ha od roku 1970 jako přírodní rezervace. Tady vlastně Huntava formou dvanácti dílčích vývěrů částečně taky pramení, i když hlavní pramen uvádějí mapy jinde.
Postupem času unikátní rašeliniště sice stále více zarůstá, vlhké jako houba však zůstává. S přicházejícím jarem bezlesé plochy postupně rozkvétají. K atraktivním květům patří například masožravá rosnatka okrouhlolistá nebo orchidej prstnatec májový. K návštěvě této zajímavé přírodní lokality je třeba si najít cestu beze značek.
Divokou soutěskou k vodopádům
Říčka Huntava se zhruba tři kilometry pod Horním Městem spojuje s Tvrdkovským potokem. Přímo nad soutokem stával kdysi na ostrohu hrad, který chránil stříbrné doly. Dnes se mu říká Rešov, ale vzhledem k tomu, že zanikl již na konci 14. století, mnoho z něj nenajdete. Více než skromné zbytky zdiva zaujmou skaliska obkroužená mohutným příkopem.
Soutok Huntavy s Tvrdkovským potokem signalizuje blízkost toužebně očekávaného cíle v podobě Rešovských vodopádů. Údolí se brzy uzavře a objeví se skalní kuloár s balvany a peřejemi. Začíná úzká skalnatá soutěska, do níž lze proniknout pouze pomocí kamenných schodů a visutého dřevěného mostku. Pod ním duní první, horní vodopád o výšce zhruba tři metry.
Rešovské vodopády, horní stupeň
Rešovské vodopády, dolní stupeň
Značená trasa vede po balvanech, lávkách a kamenných schodech mezi skalními stěnami, které se tyčí až 25 metrů vysoko. Říčka tu hučí a vytváří četné kaskády a peřeje.
Třešničkou na dortu je dolní, hlavní vodopádový stupeň vysoký devět metrů, který se přechází šikmou visutou lávkou. Tvar vodopádu širokého až jeden metr určuje strmě ukloněná plocha břidličnatosti proťatá zhruba v polovině křižně probíhajícími puklinami.
V jejich průsečíku je zpěněný vodní proud rozčleněn malou teráskou na dvě části. Pohled zdálky na tuto překrásnou přírodní lokalitu nabízí dřevěný altánek v protilehlém svahu, v jehož blízkosti se nachází ústí staré dobývací štoly na železnou rudu. Pod dolním vodopádem se soutěska rozšiřuje a mění se opět v obyčejné údolí.
Sfinga u nejmalebnější vesničky Jeseníků
Pokud nechcete výlet ještě ukončit nebo jít úplně stejnou cestou zpět, pak projděte znovu vzhůru soutěskou kolem vodopádů až k rozcestí na soutoku Huntavy s Tvrdkovským potokem. Zde odbočte po červené značce do Tvrdkova a pokračujte stále dál do Dobřečova.
Vesnice Dobřečov
Jedna z nejmalebnějších vesniček Jeseníků vás uchvátí nádherným výhledem z návrší Dobřečovský Špičák (778 m), kam vede od kostelíku značená odbočka. Od vrcholového skaliska s roztodivně pokroucenými buky se otevírá pohled na zjara ještě zasněženou hradbu jesenického hřebene a převážnou část severní Moravy. Vidět jsou rovněž mezi horolezci oblíbené Dobřečovské skály, což je skupina rulových útesů vysokých až 10 metrů.
Z Dobřečova vede asfaltová cesta do Horního Města, je však možné se dále toulat překrásnou krajinou otevřených náhorních plání patřících do hornoměstského katastru. Poutavé scenérie se odkrývají například při cestě do zaniklé osady Ferdinandov.
A pokud by zbyl čas, neváhejte se vypravit k podivuhodné izolované skále poblíž návrší Kamenná hora (799 m). Mrazem, deštěm a větrem bizarně modelovaný vrstevnatý útvar se jmenuje Sfinga a připomíná ležící zvíře se vztyčenou hlavou. Původní německý název „Lämmersteine“ (beránčí nebo jehněčí kámen) odkazuje na dnes již zapomenutou pověst o zatoulané ovečce.
Může se hoditItinerář popisované trasy Jak se tam dostat Mapa |
