On-line z expedice poprvé na českém internetuOriginální expedici Dana Přibáně a jeho týmu můžete poprvé v historii českého internetu sledovat živě v přímém přenosu na webu cestování na iDNES cz ZDE. Cestovatelé posílají zprávy přes satelitní telefon rovnou do této on-line reportáže. Ty největší nástrahy a radosti tak s nimi můžete prožít i vy právě ve chvíli, kdy se stanou. Na cestu si vyjely: Jawa 250 (výkon 12 k) Dojedou? Fanděte s námi. |
Už nikdy víc
Už nikdy víc! Už nikdy víc nikam nejedu s těmi žlutými potvorami. Prý přejedeme trabantem Afriku, bude to sranda. Masakr, problémy, poruchy, pouštní šílenství... Už nikdy víc.
Blížili jsme se na Střelkový mys, nejjižnější místo Afriky, a právě se naplňoval náš sen. Proč? Protože nám říkali, že to nejde. Protože jsme chtěli ukázat, že když se chce, tak to jde. A šlo to… Jen jsme toho už měli plné zuby. Už nikdy víc...
O tři roky později
Zapomněl na to jak žena na porod, říká můj kamarád Ivan a my startujeme do Jižní Ameriky. Už nikdy víc se naplnilo, ale úplně jinak, než jsme si vyčerpaní a utahaní říkali na konci světa. Ano, tentokrát nejedeme jen trabanty... máme s sebou ještě něco horšího.
Tři roky je dlouhá doba, stihli jsme dát dohromady film, který se rozletěl po světě. Visí na YouTube, ulozto, torrentech, všude... Finančně to byla katastrofa, ale jinak úspěch. Inspiruje a přitahuje cvoky podobného zaměření, a tak se stalo, že k nám přitáhl lidi, které bychom jinak nepoznali. Cestovatele, dobrodruhy, magory... a s vypečenou trojicí výše zmíněných teď jedeme napříč Jižní Amerikou.
Kromě trabantů máme také malucha, maličký polský fiátek s polskou posádkou a stařičkou Jawu 250 s hrdinným Slovákem za řídítky. Jsme takový tým snů... a mohlo to být ještě horší, kdyby se včas neukázalo, že vzít s sebou Jawu Pionýr je úplná pitomost.
Teď sedíme na terase v Georgetownu, hlavním městě Guyany na severu Jižní Ameriky. Státu velkého jako Velká Británie s počtem obyvatel polovičním, než má Praha. Země na konci pralesa. Zastavil se tu čas.
Když přimhouříte oči a nekoukáte na mobily v rukách Guyaňanů a jejich fungl nová auta, nepoznáte, v kterém roce jste... 1950, 1970? Turistů sem moc nejezdí, nejste tu za chodící peněženku jako v mnoha jiných zemích, jen za atrakci. "Hey, white boy, where are you from? Europe? Really?" Snažit se tady tvářit nenápadně nemá cenu. Přijelo nás sem šest a vypadá to, že tu je tak třikrát víc bílých než včera.
Pro obyvatele Georgetownu jsme něco jako atrakce.
V Georgetownu moc turistů nenajdete, pro místní obyvatele ale naštěstí nejsme chodící peněženka.
Před námi džungle, projede jawa?
Kolem se válí líná neděle. Ráno lilo, vzduch je těžký, vlhký, ale od moře fouká... Nikdo netroubí ani nehuláká, jako včera. A my dumáme nad mapou. Máme před sebou to nejtěžší z Jižní Ameriky s tím nejmizernějším (jawa promine) z východní Evropy. Jestli bude pršet, pojedeme o měsíc déle. Hned za rohem, nějakých sto kilometrů odsud, končí asfalt a začíná pak až v Brazílii. Mezitím nás ovšem čeká pět stovek kilometrů džungle, bláta a mizerných mostů.
Když bude sucho, projedeme, když bude pršet málo, projedeme... Pokud přijdou tropické lijáky, nemáme šanci. Říjen je nejlepší měsíc v roce, kdy se sem vydat. Snad to klapne.
Bohužel o 1 000 kilometrů dál, v brazilském městě Manaus v srdci amazonského pralesa, bylo zas nejlepším měsícem s nejmenším množstvím srážek září.
Expedice startuje v Guayně, ve státě velkém jako Velká Británie a s polovičním počtem obyvatel, než má Praha.
BR319 – to nejtěžší z Amazonie
BR319 je tady legenda, málokdo ji viděl, ale všichni vědí, že je hrozná. Silnice, tedy silnice... průsek pralesem od Manausu k jihu, směr Bolívie. Nejhorší cesta v Amazonii. Snažili se tu postavit dálnici... dálnici napříč pralesem. Nikdy k tomu nedošlo. Jen těžařské společnosti huntují prales a jejich dřevem naložené náklaďáky huntují chatrné mosty.
Tenhle úsek bude zásadní, pokud projedeme, projedeme všechno. I pětitisícové vrcholky horských průsmyků And, kde s každým kilometrem výšky klesá výkon motorů o 10 procent. Papírově jich máme 26, v pěti tisících jen polovinu. Otázka zní, jak jede plně naložený trabant do kopce, pokud ho pohání motor o výkonu třinácti koní? A maluch?
Když jsme vyráželi na naši první cestu po Hedvábné stezce, všichni nám říkali, to nejde. A šlo.
Když jsme vyráželi do Afriky, všichni nám říkali, to nejde. A šlo to...
Teď už nikdo neříká nic, jen my pochybujeme.
Půjde přejet trabantem Amazonii a Andy? Nevíme, ale jsme připraveni to zkusit. Držte nám palce!
