Tým panikaří? Crosby ho v kabině uklidní. Přijdou nováčci z farmy? Crosby je pozve na večeři a vysvětlí, co se od nich žádá. Soupeř zkouší vyrovnat? Crosby padne do střely a vzápětí nahraje na gól, po němž vypukne zběsilý jásot.
Kdyby třeba už zítra seknul s hokejem, stejně by se Sidney Crosby mohl chlubit famózní hokejovou kariérou. Takřka dokonalý kapitán (nejen) na ledě udělá přesně to, co je potřeba k vítězství. A to je mu teprve osmadvacet.
„Zařadil se mezi nejlepší hráče všech dob,“ prohlásil Mike Sullivan, kouč Pittsburghu. „V play-off to vzal na sebe. Prokázal neskutečnou vůli.“
Penguins v neděli zdolali v San Jose domácí Sharks 3:1 a finálovou sérii ovládli 4:2. Crosby si připsal dvě asistence a převzal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího muže play-off.
Pittsburský kapitán Sidney Crosby zvedá nad hlavu Stanley Cup.
Svou ohromující kolekci tak obohatil o další vzácný kousek. Vyjímají se v ní dvě olympijská zlata, dva Stanley Cupy, zlato ze šampionátu juniorů i dospělých, dvě Art Ross Trophy (král bodování) a dvě Hart Trophy (nejužitečnější hráč NHL).
Pro někoho je ufňukanou Cindy a protežovaným mazánkem. Další kritici považují za přehnaný mediální humbuk, který jej provází. Ale ten seznam úspěchů přece nemůže být jen náhodnou souhrou okolností. A vskutku není.
V počtu individuálních ocenění za uplynulou dekádu se mu blíží leda Alexandr Ovečkin. Jenže ruský kanonýr notně zaostává v týmových triumfech.
Šéf i svědomitý nádeník
Kanadský centr nemusí nutně zářit v zakončení. Vždyť letos ve Stanley Cupu skončil v bodování až sedmý (6+13) a ve finále ani jednou neskóroval. Umí být prospěšný i jinak. Pomáhal zelenáčům Shearymu, Rustovi či Kühnhacklovi, aby pochopili svou roli v mužstvu.
„Ujal se jich se vší srdečností,“ citovala stránka ESPN.com pittsburského asistenta Ricka Toccheta. „Vzal je k sobě domů na večeři. Kdykoliv něco zaskřípalo, promluvil s nimi.“
Právě Sheary a Rust posléze dali důležité góly, jež Penguins postrčily dál. „Pírko“ Sheary rozhodl druhé finále v prodloužení po akci, kterou vymyslel Crosby. Ten před vhazováním v útočné třetině nakázal Letangovi, aby nepálil z voleje, počkal a poslal kotouč Shearymu. Pak sám vyhrál buly a s potěšením pozoroval, jak jeho plán klapl.
Pittsburský kapitán Sidney Crosby s cenou pro nejužitečnějšího hráče bojů o Stanley Cup
Podobně jako kdysi Sakic, Yzerman a Modano, i on dozrál z nebezpečného forvarda v pravého tahouna. Vzorně plnil taktické úkoly. Obětavě se vracel. Třebaže se jeho jméno zrovna neblyštělo ve střeleckém zápise, udělal pro vítězství spoustu těžko postřehnutelných maličkostí - nejen mezi mantinely, ale i v zákulisí.
Když Penguins v šesté bitvě s rivaly z Washingtonu ztratili vedení 3:0, šatnu před prodloužením zamořilo zlověstné ticho.
Crosby ho zahnal. Ačkoliv není proslulý řečník, postavil se a spustil: „Kluci, pojďme máknout. Není proč mlčet. Jsme pořád v parádní situaci, vždyť nám chybí jediný gól k postupu.“
Vyburcoval tak své spolubojovníky, kteří zabrali a vládce základní části NHL vzápětí vyřadili.
Sršela z něj „zabejčenost“, mocná touha splnit obtížnou misi. Trenéři i spoluhráči tvrdí, že k němu ostatní vzhlíželi, šli za ním. Uklidňoval je i povzbuzoval.
„V posledních letech se u nás hodně věcí měnilo, takže nebylo snadné se semknout a sehrát,“ řekl na tiskovce, na níž seděl za stolem ještě s bruslemi na nohou. „Ta důvěra nevznikne přes noc. Je skvělé, že se nám povedlo dát dohromady takhle soudržný mančaft.“
Byl to on, kdo ke zrození party šampionů výrazně přispěl. Jako vzorný šéf své zásluhy zlehčoval: „Jen jsem denně dřel a snažil se dělat svou práci jako všichni ostatní.“
Nepotřebuje se chvástat. Mluví za něj jeho vitrína s poháry.
