Zápasu „starých pánu“ Avalanche a Red Wings přihlíželo padesát tisíc diváků. Co jste na tu kulisu říkal?
Je to něco úžasného. Bylo tu víc než jednou tolik lidí, co se vešlo do naší haly Pepsi Center. Ta atmosféra byla fantastická, moc jsme si to užili a navíc jsme vyhráli. Ještě, že tak.
Dokonce díky vašemu gólu...
Bylo to super. Podle toho obrovského aplausu je vidět , že na mě diváci ještě nezapomněli. Byl jsem rád, že jsem se trefil. Vyhráli jsme a protože Red Wings byli naši velcí rivalové, užili jsme si to. I když dnes už se tohle změnilo, tím spíš, když Detroit už je v jiné konferenci než Colorado.
Měli jste před zápasem nějakou větší přípravu?
Trošku jsme trénovali, ale nebylo to nic velkého. Red Wings se prý na nás chystali daleko víc než my na ně, prý dost trénovali.
Na ledě bylo vidět, že jste z hokeje nic moc nezapomněli.
Skutečně, oba týmy hrály naplno a byl to velice fyzicky náročný zápas. A náš brankář Patrick Roy chytal také jako zamlada.
Vám asi pomohlo, že jste na bruslích pořád jako trenér dětského týmu, v němž hrají vaši synové Marek a David, je to tak?
To je fakt. I narozeniny jsem v polovině února oslavil vlastně na ledě. Byli jsme se žákovským týmem v Quebeku, kluci tam hráli asi devět zápasů. Bylo to docela náročné.
