O „mistra Evropy“ podvacáté. EHT už zažilo torpédový hokej i hod mincí

Kapitán Petr Čajánek kroutil hlavou a hučel do sudího Semjonova, že se po remíze 3:3 musejí přece jet ještě samostatné nájezdy. Jenže Rus mu buď v angličtině nerozuměl, anebo věřil, že zná pravidla. Trval si na svém: „O vítězi ať rozhodne los!“ Hodil pětirublem, padl orel a Češi vyhráli zápas. Tak začal Baltika Cup 2001.

V PÁDU. Také v neděli proti Rusku na závěr Českých hokejových her se reprezentanti v útoku těžko prosazovali, nakonec však přece jen zvítězili 2:1. I přesto skončili na turnaji až čtvrtí. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Příběh z Moskvy hezky dokresluje, v jakém duchu probíhaly některé turnaje ze série Euro Hockey Tour. Ve čtvrtek startuje už její dvacátý ročník a k neoficiálnímu mistrovství Evropy má soutěž čtyř velmocí stále daleko. Ještě dál než na začátku.

„Na rovinu - byly turnaje, na které jsem se moc netěšil,“ vypráví s odstupem bývalý útočník Viktor Ujčík, který absolvoval celkem devět akcí EHT. „Třeba v Rusku v devadesátých letech to vypadalo všelijak. Tam se nikdy nikomu nechtělo.“

Každoroční seriál turnajů vznikl v roce 1996, aby dodal prestiž reprezentačním duelům a nejlepší evropské země se pravidelně mohly měřit mezi sebou. Při absenci kvalifikace pro světový šampionát, jakou musejí hrát například fotbalisté, měla EHT přinést napětí během sezony a stát se jakýmsi „hokejovým Eurem“.

Neúspěch na EHT? Vyhazov

Jenže po dvaceti letech se celá série spíš rozkládá, než že by se vyvíjela. Ze čtyř turnajů zůstaly už jen dva s nejsilnější tradicí: finský Karjala Cup, do něhož vstoupí čeští hokejisté ve čtvrtek od 19.15 soubojem proti Švédsku, a ruský Pohár Prvního kanálu (dříve Izvěstija Cup nebo Baltika Cup).

Karjala Cup

Jak bude hrát Česko

Čtvrtek: Švédsko - Česko (od 19.15 v Örnsköldsviku)

Sobota: Finsko - Česko, (od 17.00 v Helsinkách)

Neděle: Česko - Rusko (od 11.00 v Helsinkách)

On-line reportáže ze všech českých utkání sledujte na hokej.idnes.cz.

Švédský a český pohár loni nahradily tři kola jarních dvojzápasů na domácím ledě jedné z reprezentací. Týmy se tak vyhnou většině duelů před „prázdnými tribunami“ na neutrální půdě a mají před mistrovstvím světa postaráno o kvalitní přípravu.

A právě vidina nominace na vrchol roku je pro hráče často největším stimulem. „Je to šance se poměřit se světem. Nemůžu si myslet, že takhle lusknu prstama a půjde to samo. Vždycky jsem chtěl ukázat, že na mezinárodní hokej mám a porvat se o mistrovství světa,“ vzpomíná Ujčík na roky reprezentační „přípravy“.

Motivace týmů je často různě vysoká. Zmiňovaný bod, který přisoudila Čechům mince, pomohl k triumfu na turnaji. Celý seriál vyhrál národní tým v roce 1998. Druhé přišlo v roce 2012 v éře Aloise Hadamczika, který si každého úspěchu považoval a snažil se pokaždé sestavit nejsilnější možné mužstvo.

Když poté jeho nástupce Růžička vzal na turnaj mladíky a neokoukané hráče a Češi nestíhali, postěžoval si: „Umíte si představit, co by se psalo, kdybych já byl u nároďáku a dvakrát po sobě skončil na turnaji poslední? Byl bych odvolaný!“

Torpédový hokej a zákaz střídání

Nyní například i Rusové vezou do Finska to nejlepší, co mají. „Mistrovství světa se bude konat v Rusku. Před ním musíme sestavit silné mužstvo a už nyní je čas se připravovat. Jednoznačně je důležité každé světové vítězství, a to domácí zvlášť,“ prohlásil šéf svazu Vladislav Treťjak.

Česká nominace

na Karjala Cup

Brankáři: Jakub Kovář, Furch.

Obránci: Stříteský, Trončinský, Doudera, Jeřábek, Šimek, T. Voráček, Kempný, Kolář, Kundrátek, Krejčík

Útočníci: Birner, Řepík, Buchtele, Přibyl, Jan Kovář, Filippi, Kubalík, Olesz, Hruška, Sobotka, Horák, Radil, Zohorna, Kvapil, Gulaš.

Chybí pouze pár zraněných a hvězdný Radulov, který chtěl strávit čas s rodinou.

I Vladimír Vůjtek vybral silný tým. Jako nový kouč rád v premiéře urve každý bod. Není to však pravidlem. Celky často se braly zápasy jako pole pro vlastní experimenty, z nichž některé by v jim ligách ani neprošly.

Tak třeba na už legendární Baltice 2001 zkoušel švédský trenér Anders Hedberg revoluční novinku zvanou „torpédový hokej“. V praxi to znamenalo, že na místech jednoho z beků nastupoval ryzí útočník, a tak vzadu často zůstával pouze jediný obránce!

O pár let později se zkoušela novinka IIHF: aby se zkrátila délka celého zápasu, hokejistům se zakázalo střídat během přerušené hry. Jenže hře to moc nepomohlo. Hráči se po vhazování zbavovali puku a pelášili na lavičku. Od novinky se ustoupilo, když se zjistilo, že takový zápas trvá ještě déle než obvykle.

Podle Ujčíka má formát EHT dost much. „Tělo nemá šanci zregenerovat na sto procent. Divácká kulisa bývá někdy opravdu tristní,“ vypočítává. Zároveň však připouští, že nese trenérům užitek. „Je to taková zkouška, která dost odhalí.“

Jak v ní tedy ve čtvrtek uspěje nová generace?