Jaký byl ten rok v ústraní? Odpočinul jste si?
Na to jsou různé pohledy. Jeden je, proč jsem vůbec odstoupil od reprezentace. Ale jinak byl ten rok samozřejmě klidnější, člověk jde na hokej a nemá nervy. V klidu jsem třeba sledoval mistrovství, nejen náš tým.
Nelitoval jste, že nemůžete být na střídačce?
Ne. Podívejte, já v životě neměl agenta, který by mi sháněl práci, tu jsem vždycky dostal. Když mě Kometa oslovila, tak jsem trošku váhal, protože měla výsledky. Ale stáli o mě, vždyť tam by mohli vybírat z padesáti trenérů, ten klub má velký zvuk. Vzal jsem si krátký čas na rozmyšlenou, protože jsem měl zároveň nabídku od jedné evropské reprezentace, která hrála na mistrovství světa. Tak jsem váhal.
A proč jste se nakonec rozhodl pro Kometu?
Protože ta reprezentace mi řekla, že musím čekat měsíc na definitivní rozhodnutí. A já si řekl, že celý život - až na krátkou výjimku v Německu - trénuju doma. Kometa je doma, na Moravě, je to tým, který má ambice. Chci hrát na vrcholu a mít silné divácké zázemí. Sice budu pod velkým tlakem, ale hokej se hraje pro lidi. Pokud někdo není zvyklý pracovat pod tlakem, nemůže dělat sport. V Brně vám jde z lidí mráz po zádech. Věřím, že budeme vyhrávat a tím pádem bude dobrá atmosféra.
Byla zmiňovaná reprezentační nabídka ze Slovenska?
Nebyla. I když musím říct, že jsem slovenské hráče trénoval hodně často. Třeba Demitru jsem už v osmnácti letech stáhl do Vítkovic, ale tehdy ještě neplatily přestupní řády, tak šel po měsíci na stáž do Ameriky. A nakonec tam zůstal napořád.
Takže Bělorusko?
Taky ne. Jste pořád mimo.
A prozradíte kdo to byl? Německo?
Slíbil jsem, že se o tom nebudu bavit. Určitě to jednou můžu říct, protože mi volal přímo prezident svazu.
Dá se říct, že jste se chtěl také vrátit k práci v klubu?
Když je člověk zvyklý pracovat u české reprezentace a má jít do jiné, která nemá kvalitu a nemůžete mít výsledky... Co si budeme povídat, pak je nabídka od Komety mnohem atraktivnější. Navíc jsem s ní spjatý, protože jsem jí fandil jako kluk.
Prý jste od Komety dostal nabídku už v minulosti. Je to pravda?
Je, ale měl jsem smlouvu a pak jsem byl u nároďáku.
Baník jsem neměl prodávat
V Ostravě se pořád řeší, jestli nekoupíte Baník. Co na ty spekulace říkáte?
Já především lituju toho, že jsem Baník někdy pustil. Tehdy jsem trénoval Spartu a měl šanci jít k nároďáku, kde mi řekli, že nemůžu dělat fotbal. Když se podívám zpátky, tak bych takovou chybu už nikdy neudělal.
Proč?
Já jsem dal Baník dohromady z mínus 43 milionů. Prodával jsem ho za 60 milionů s kolegou Lamichem a na kontě jsme jim nechali dalších 70 a celý kádr. Podle mých informací navíc prodali hráče za nějakých 550 milionů a zadlužili stadion. Teď přišel nový vlastník, který prodal městu stadion a Baník dneska už nemá skoro nic. Když vidíte, že na něj chodí sotva tři tisíce lidí... Vždyť to byl fenomén jako Kometa v Brně. Ještě větší, vždyť v Ostravě by přišlo i 30 tisíc diváků, kdyby byl tak velký stadion. Upřímně ale musím říct, že ta etapa pro mě skončila.
„Ti, co přišli po mně, Baník rozkradli. Já se za to slovo nestydím a nebojím se, protože je to prokazatelné. Ale někteří to prokázat nechtějí.“ |
Proč?
Vstoupil jsem do klubu kvůli bráchovi. Já nemám žádnou fabriku, že bych si mohl dovolit přijít a říct: Hele, ta fabrika mi vydělává ročně 100 milionů, tak to sem dám. Já mám nakoupených pár nemovitostí, já mám na to, abych měl dobrý život, abych si koupil auto, jaké chci, ale abych financoval fotbal, na to nemám. A další věc je, že Baník je závislý na tom, abyste se doprošoval politiků. A ti vám úplně zadarmo nic nedají. Pak tam jsou lidi jako Palyza, který z Baníku musel odejít, dneska sedí na radnici a rozděluje peníze daňových poplatníků a dělá Baníku naschvály, protože v něm musel skončit. A já nejsem v pozici, abych se prosil politiků, jestli peníze dají, nebo nedají. Buď ten region chce tak slavný klub a má podporu politiků a sponzorů, nebo ne. Ale představte si sám sebe: dáte za ta léta Baník dohromady, připravíte ho na mistrovský titul, necháte tam kopu peněz a oni pak vaši pokladnu rozeberou. Jít zpátky? To bych musel být blázen. Ano, srdcem k regionu bych to udělal. Ale mám rozum. Ti po mně to doslova a do písmene rozkradli. Já se za to slovo nestydím a nebojím, protože je to prokazatelné. Ale někteří to prokázat nechtějí. Vždycky budu ke klubu vzhlížet kvůli bratrovi, ale už je to vážně uzavřená kapitola.
Stejnou odpověď od vás dostanu asi také ohledně spekulací kolem majetkového vstupu do Komety, že?
Víte, Baník byl zralý na konkurz, tam jsem zachraňoval klub, aby žil. Kometa je ve velmi dobré kondici. Libor Zábranský nikdy akcie nenabízel a já už nikdy netoužím akcie žádného klubu vlastnit. V Třinci jsem trénoval, pak mi nabízeli generálního manažera. Dělal jsem to dva měsíce a řekl jsem: Hele, já to nechci dělat, mě baví trénovat. Proč já bych chtěl akcie Komety, když ani nevím, kdo je na radnici, když neznám žádný politiky ani sponzory? Já se chci prezentovat jako trenér, a ne jako vlastník klubu. Ani by nebylo dobré, kdyby byl trenér vlastník nebo spoluvlastník klubu. Trenér musí mít zdravý respekt vůči klubu, musí dělat všechno pro to, aby dělal výsledky, a ne aby si kryl záda, že má akcie.
Vaší jedinou ambicí je tedy být trenérem?
Přesně tak. Já chci dobrou spolupráci od vedení, které chce hrát co nejvýš.
Alois Hadamczik pózuje s dresem svého nového zaměstnavatele - Komety Brno.
Co vás pořád ještě baví na trénování?
Podívejte se na moji genezi: v nároďáku mám pět medailí, v lize sedm medailí, takže ta práce vždycky k něčemu vedla. To, že jsou vždycky nějaké řeči a pomluvy a že se věci zveličujou, protože v něčem podnikám... Když já řeknu tisíc korun, tak se řekne, že jsem vydělal sto milionů. Ale to vůbec není pravda. To je tím, že jsem byl zároveň trenérem nároďáku a tím pádem se dostáváte do mediálního tlaku. Ale mě baví to, když vidím dobrou partu, která vyhrává a když jsou k tomu emoce... Asi je mi to tak souzeno. Já ani neumím odpovědět, co mě na tom baví. Prostě mě baví. Můžu říct, že jsem jediný v republice, který začal z úplné nuly a dotáhl to až do reprezentace. Začal jsem v druhé národní v Třinci, pomáhal jsem u rekonstrukce stadionu. Tam se vybudovala nejlepší kabina v republice, na tom jsem se podílel. Vždycky jsem se podílel na chodu mužstva. To mi nějak zůstalo vlastní. Kdybych nechtěl trénovat, tak nechci dělat ani manažera a budu podnikat.
Připadáte si víc jako byznysmen, nebo trenér?
Já si víc připadám jako trenér. Když jsem dělal byznys, tak vždycky až po hokeji. Byznysmeni nakupují a dovolí si tahy, díky kterým jsou z nich bohatí lidé. Vědí, jak dostat z eura tisíc. To já nikdy nevěděl. Nikdy jsem neměl dluhy. Myslím, že byznysu rozumím po tátovi, takže jsem se do žádných dluhů a problémů nedostal. Lituju jen toho, že jsem Baník rozdal. Chtěl jsem být dobrák, ale byl jsem hlupák. Protože jsem tam nechal stamiliony a teď se prosím o dotaci dvou milionů na vylepšení sportovního centra v Kravařích. Já pořád bral, že Baník je firma bráchy, ale přišli jiní a bez mrknutí oka z něj udělali trhací kalendář.
