Zatímco v Praze měl Fiala v hledišti prarodiče, do Ostravy, kam si Švýcaři odskočili vlakem na čtvrtfinále, za ním nikdo z příbuzných nedorazil. Chyběla mu však také větší podpora příznivců. „Ale to není příčina naší prohry, my jsme to nezvládli,“ podotkl.
V ochozech byly desítky příznivců ze Švýcarska a také příznivci Spojených států, ale většinu diváků tvořili fandové Finska a Slovenska, kteří ve městě zbyli po zápasech ve skupině, a také Rusové a Švédové, jež už dorazili na večerní duel. A samozřejmě Češi, kteří si ještě chtěli vychutnat atmosféru šampionátu.
Jejich přízeň byla rozložena na tu i onu stranu. „Přál jsem Švýcarům. Jsou slabší a mají toho Fialu, takže u nich je trochu české krve,“ usmál se Pavel Januš, když opouštěl fanzónu u ostravské haly.
„Atmosféra byla taková poklidnější,“ připustil Fiala. „V Praze byl furt rachot, ale věděli jsme, že když se chceme vrátit do Prahy, tak musíme vyhrát.“ Fiala dal o sobě poprvé vědět v šesté minutě, kdy ho sudí vyloučili za sekání. „Nebál jsem se, že dostaneme gól, protože v oslabení hrajeme dobře.“
V 11. minutě se dostal do šance, ale skulinu mezi gólmanem Hellebuyckem a levou tyčí nenašel. „Přesto jsme pak vedli,“ zmínil trefu Josiho ze 14. minuty.
Švýcarské naděje žily 30 minut. Pak dostali během 57 vteřin dva góly. „Nevím, co se stalo, ani jsem to pořádně neviděl, vážně to bylo moc rychlé,“ řekl Kevin Fiala. „Ta porážka mě mrzí, protože Američané byli k poražení. Znovu jsme přidali, když už bylo pozdě.“
