„Už jsem si připadal jako lenoch. Konečně jsme se začali hýbat,“ usmíval se brněnský útočník Vilém Burian. Ten společně s parťáky po semifinálovém vyřazení odpočíval, šrámy na těle i na duši léčil přesně 38 dní. „Už mi kluci chyběli,“ usmíval se Jozef Kováčik. „Možná to blbě vyzní, ale být měsíc v kuse se ženou doma je nezvyk,“ chechtal se pětatřicetiletý obránce.
Pro šestadvacetičlennou partu si koučové připravili úvodní dvouhodinovou seanci. Místo bruslí nazuli hokejisté tenisky a hodinku přeskakovali švihadla i překážky a kroužili podél mantinelů. „Po chvíli mě pálila trubice,“ ukazoval si na krk Burian.
A nebyl sám. „S klukama jsme si dělali ze sebe srandu.“ Potom bronzové medailisty, mezi nimiž nechyběl brankář Marek Čiliak či zkušení Jan Hanzlík a Leoš Čermák, čekala druhá část v posilovně. „Zaměřili jsme se na silovou vytrvalost,“ vysvětloval další novic na brněnské střídačce, Kamil Pokorný.
„Nikdo nemá nadváhu. Kluci jsou profíci, do přípravy jsou nachystaní,“ liboval si Hadamczikův asistent, který přišel z Třebíče.
„Ale jo, na rozběh to bylo dobrý,“ bilancoval v propoceném tričku slovenský zadák Kováčik. „Přijdou těžší tréninky a únava. Na všechno začnu nadávat tak za týden nebo dva.“ Brňany čeká čtyřtýdenní zápřah, který na přání hlavního kouče hráčům zpestří alespoň basketbal. Po téměř měsíční dřině si hokejisté týden odpočinou, pak se vydají do Vysokých Tater.
Hokejovou výzbroj oblečou poprvé 20. července. Extraligová sezona začíná v polovině září a Kometa v ní touží po loňském stříbru a letošním bronzu zkompletovat sbírku.
„Byl bych strašně rád, kdybych se toho dožil,“ prohodil Kováčik. Ale popořadě – nejdřív přežít letní dril...
