V pracovně má postel, která se teď bude hodit, během hokejového šampionátu ho čeká šichta. Že mu prostředí mistrovství světa není cizí, dokazují v kanceláři Viliama Sivka nejen přehlídka medailí a pohárů, ale třeba i stolní hokej, v němž sparťanskou pětku tvoří následující figurky: on sám a jeho pět potomků. „Hokej, to bylo krásné období. Velmi namáhavé, ale plné euforie,“ vzpomíná Sivek.
Kdyby chtěli čeští hráči s šéfem svého hotelu probírat zápasy, budou na dobré adrese. Sám Sivek však říká: „Mě zajímá, jak se vyspali, jak jim chutnalo, co by si dali. O hokeji si můžu povídat s vedoucími - kluci toho o něm slyší ode všech až až.“
Jste pevně spjatý s hokejovou Spartou, zašel jste si v sezoně na extraligu?
Na zápase jsem byl jednou - koupil jsem si lístek poblíž kotle, abych zažil atmosféru. Jinak jsem času na chození na hokej bohužel moc neměl.
A máte čas aspoň vzpomínat? Ve Spartě jste byl prezidentem i generálním manažerem v úspěšných letech, kdy byl klub v extralize doslova na vrcholu.
Přišel jsem do Sparty v prosinci 2005, když byla na třináctém místě. Tu sezonu už jsme vyhráli titul, další rok znovu. Sparťanské heslo „Jsme jeden tým“ tehdy platilo. Sparta mi dala nejkrásnější pracovní období.
Stýská se vám vlastně někdy po hokeji?
Vůbec ne. Mám rodinnou firmu, Sparta je za mnou. Mám tam spoustu kamarádů. Dodnes si s některými ikonami dopisuju. S Ručinským, Davidem Výborným… Mám radost, když se jim daří. Růča byl tahounem v Litvínově, David hrál neskutečně v Mladé Boleslavi. Pozoruju to zpovzdálí.
Prý jste jedinkrát za manažerskou kariéru vletěl o pauze do šatny. Co vás naštvalo?
Kdo by nebyl naštvaný, když Sparta se Slavií, největším rivalem, prohrává po dvou třetinách 2:0? Šel jsem do šatny, malinko jsme si to s hráči vyříkali a vyhráli jsme. Úžasné.
Vy jste srdcař-sparťan. A váš hotel si vybrala slávistická ikona, reprezentační kouč Vladimír Růžička. Jak jste spolu v hokeji vycházeli?
Víte, Vladimír Růžička je v první řadě velký člověk a férový chlap, znám ho již z předsparťanského období. Nikdy jsme spolu nekamarádili ani nechodili na pivo, nicméně jsem si vážil toho, co Vladimír dělal. On Slavii dotáhl tam, kde byla a kde dnes už není. Byli jsme velcí soupeři, ale vždycky se hrálo fér.
Tradiční rivalita mezi pražskými kluby šla stranou?
I když jsem byl ve Spartě generálním manažerem, vztahy byly velmi korektní. Vždycky jsem si ho vážil a myslím, že on si vážil mě. Sice jsme byli soupeři, ale když přijel na stadion, podali jsme si ruku před zápasem i po zápase, ať už to dopadlo jakkoli. Nikdy jsme na sebe nekřičeli, jak to někdy bývá zvykem.
Jídelna pro české hokejisty v hotelu Selský dvůr.
Pohled na hotel Selský dvůr, kde bydlí čeští hokejisté.
Venkovní posezení v hotelu Selský dvůr.
Potěšilo vás, když si zrovna on vybral váš hotel?
Vláďa bydlí nedaleko, na druhé straně dálnice, jezdí okolo hotelu do haly. Zná mě: ví, že rozumím hokeji a hokejistům, zejména životosprávě. Prostě jednou přišel - a už to bylo, domluvili jsme se.
Zpátky k hokeji. Bylo pro vás vrcholem, když váš syn Michal naskočil do NHL?
To pro mě byly největší zážitky v jeho kariéře. Hodně jsem se o něj odmala staral; každý hokejový táta nebo máma ví, co znamená mít hokejistu. Kluci neviděli večerníček, televizní pořady. Stop, životospráva! Žádná televize, žádné bály nebo diskotéky. No a pak jsem byl u něj, když ho povolali do prvního týmu a jel na první zápas.
To bylo v roce 2002, Pittsburgh byl plný hvězd...
A já viděl hrát syna v excelentní lajně Kovaljov, Lemieux, Sivek. Michal nastoupil na tři zápasy, viděl jsem ho i dát jeho první gól v NHL. Krásné.
Váš syn získal dva juniorské tituly mistra světa, ale skončit musel brzy, už v 27 letech. Mrzelo vás to hodně?
Dostal v NHL docela velký náraz na mantinel. Vím, že mu Mario Lemieux tehdy pomáhal s léčbou, to byl pan Hokejista! Michal byl na dvojnásobné operaci kyčle, dva roky ještě pak hrál na Spartě, ale... I pan profesor Kolář řekl, že jestli okamžitě neskončí kariéru, bude na vozíku. Dneska Michal dělá s Vláďou Vůjtkem mladším agenta, mají spoustu hokejistů - a myslím, že svoji práci dělá dobře.
