Byli spolu v Naganu, prožili fajn časy v týmu New York Rangers, společně získali zlato ve Vídni. Dodnes si pravidelně esemeskují, přes telefon se navzájem dobírají.
Už legendární je zpráva, kterou Ručinský poslal Jágrovi před lety, když mu odpovídal na jeho gratulaci k ligovému hattricku v dresu Sparty.
Tehdy si Jágr ještě v Omsku četl: „Víš, jak to je Jarouši: i slepá veverka někdy najde oříšek.“
Jágra tahle hláška rozesměje i teď, až se v šatně Floridy Panthers tiskový mluvčí, který rozhovor hlídá, nechápavě otáčí. A Jágr hned přidá: „Vidíš to, teď mohou mít slepé veverky z Litvínova zlato.“
Na finále, které v sobotu začíná v Třinci, se možná osobně vypraví. Už příští týden se vrací z Ameriky do Česka a není tak vyloučené, že by se do Litvínova zajel podívat.
„Mají dobrý tým. Minimálně dvě lajny, které umí dát gól, k tomu hodně silné přesilovky,“ vypočítává Jágr litvínovské přednosti. Pak ale přizná: „Když jsem byl v New Jersey, tak jsem měl Českou televizi, díval jsem se na hokeje, viděl skoro všechny sestřihy kol. Teď tu české programy nemám. Ale vím, že to bude hodně vyrovnaná série.“
Kdo ví, třeba už za necelé tři týdny bude na světovém šampionátu hrát po boku čerstvého extraligového mistra roku 2015, Martina Ručinského.
Po Naganu by si u té představy člověk klepal na čelo. Po Vídni vlastně taky. Koneckonců ještě před rokem to znělo jako sci-fi.
Teď je to blízká realita.
